Číňané představili prvního naklonovaného vlka. Otevírá se tím cesta k záchraně ohrožených druhů?
Číňanům se podařilo přivést na svět prvního klonovaného vlka, pojmenovaného Maya. Zastánci klonování si mnou ruce a těší se, že takto zachrání mnoho ohrožených a vymírajících zvířecích druhů.
Čínská biotechnologická společnost Sinogene v polovině září představila světu první klon vlka arktického. Čipernou vlčici Mayu na zveřejněném videu doprovází její náhradní máma – překvapivě ne vlčice, ale bígl.
Společnost Sinogene se obvykle věnuje klonování uhynulých domácích mazlíčků pro soukromé klienty, na kontě už má naklonované kočky, psy i koně. Nyní chce využít svých odborných znalostí k záchraně ohrožených druhů zvířat.
Vlčice Maya byla naklonována z DNA vlka arktického, který byl v roce 2006 přivezen do rezervace divokých zvířat v čínském Harbinu a 2021 uhynul tamtéž. Vědci původně vytvořili 137 embryí, z toho 85 se podařilo úspěšně transplantovat náhradním matkám a pouze jedno se během březosti plně vyvinulo.
Protože vědci neměli k dispozici dostatek vlčic žijících v zajetí, zvolili jako náhradní matky bígla. Vlk a pes totiž sdílí dostatek DNA, aby hybridní březost proběhla úspěšně.
Maya zatím žije se svou bíglí mámou v laboratořích společnosti, ve finále se ale přestěhuje do harbinské rezervace k ostatním vlkům.
This pup named Maya, is the world’s first Arctic wolf clone. Her creator, China’s Sinogene Biotechnology Co., specializes in cloning pets, but is now interested in cloning wild animals facing the pressures of extinction. pic.twitter.com/QO9rMSDLPO
— NowThis (@nowthisnews) October 10, 2022
Zrovna vlk artický podle IUCN k ohroženým druhům nepatří. Vědci ale již dříve s úspěchem naklonovali jiná zvířata, např. koně Převalského nebo fretku černonohou, a nyní se pokoušejí oživit vyhynulého holuba stěhovavého.
Pro zastánce klonování je narození vlčice Mayi důkazem, že klonování divokých zvířat je správným nástrojem k ochraně ohrožených živočišných druhů.
Klonování zvířat přináší výhodu zachování genetické rozmanitosti v rámci druhu, zvláště pokud se klonovaní jedinci později mohou pářit s neklonovanými jedinci. Klonováním lze také v laboratoři vytvořit záložní populaci ohroženého druhu a tu pak podle potřeby dosadit do volné přírody.
Na rozdíl od umělého oplodnění má však klonování velmi malou úspěšnost, vždyť k narození jediného zvířete je potřeba stovek embryí a několik náhradních matek, což proces výrazně prodraží. Nelze také klonovat všechna zvířata – u ptáků, plazů a vejcorodých savců tato metoda nefunguje, protože vajíčka se nevyvíjí správně.
Zdroj: Live Science
