Dnešní opice jsou našimi příbuznými, nejsou ale našimi předky

Mnoho lidí si myslí, že lidé jsou potomky dnes žijících opic, ovšem pravda je úplně jiná. Dnešní opice jsou pouze našimi příbuznými, a to navíc jen vzdáleně. Proč tomu tak je, a kdo byl vlastně náš předek?

Lidé a opice

Lidé i opice patří podle studií mezi primáty, a to především proto, že máme společného předka. Asi před 9,3 až 6,5 miliony let se ale lidé oddělili od svých opičích příbuzných a šli vlastní cestou. Díky tomu dnes existují lidé a opice, kteří jsou pouze vzdálení příbuzní.

Společný předek

Náš nejbližší žijící příbuzný je šimpanz, a právě s ním tedy máme i společného předka. Je to podobné, jako kdyby byla prapraprababička s pouhými dvěma žijícími potomky. Větev našich společných předků se ale rozdělila a lidé šli 6 nebo 7 milionů let vlastní cestou, stejně jako šimpanzi.

Náš rodokmen ale sahá mnohem dále. Ještě dávno předtím, než jsme my, lidé, slezli ze stromu a postavili se na dvě nohy, se naši předkové vyvíjeli dlouhých 60 milionů let.

Náš začátek

Podle expertů byl jedním z prvních předků člověka Ardipithecus ramidus. Ten se měl objevit poté, co se naši předci oddělili od opic, zároveň ale ale nebyl ani člověk, ani opice. Až dlouho poté se objevil všem dobře známý Australopithecus afarensis. Homo sapiens existuje „teprve“ 300 000 let.

Ještě není konec

Samozřejmě evoluce naše ani žádného jiného živočišného druhu neskončila. Podle expertů se stále vyvíjíme, přizpůsobujeme se okolnímu prostředí, a okolní prostředí přizpůsobujeme nám. Můžeme jen hádat, kam až (nejen) lidstvo dojde.

zdroj: amnh, livescience, dotyk, yourgenome