Domácí první pomoc pro mazlíčky: Při resuscitaci můžete foukat zvířeti do čumáku

Když se vašemu čtyřnohému parťákovi něco stane, čas běží jako splašený. Není to o panice, ale o tom, co dokážete udělat v prvních minutách. První pomoc pro zvířata není jen výsadou veterinářů. Zvládnete ji i vy a možná tím zachráníte život.

Každý majitel domácího mazlíčka ví, jak rychle se z pohodového dne může stát noční můra. Chvíli si hrajete s míčkem a za pár minut už držíte psa v náručí a nevíte, jestli dýchá. Kočka, která před chvílí chrupkala na topení, náhle leží nehybně na boku. A vy? Ledový pot na čele, tep v krku jako techno na festivalu a mozek v režimu co teď.

Zatímco ruce panikaří, srdce křičí dělej něco. A právě proto by měl každý páníček znát základy první pomoci. Ne proto, že se něco určitě stane, ale protože když už se něco stane, bude to chtít rychlou a správnou reakci. Mít přehled, zůstat klidný a jednat rozhodně může být tím, co udělá zásadní rozdíl mezi smutkem a šťastným koncem.

Vlastní bezpečí na prvním místě

Zní to možná trochu nečekaně, ale nejdřív musíte chránit sami sebe. Zraněné zvíře může být vyděšené a zmatku může přidat i bolest, která spouští obranné reflexy. Klidně kousne i toho, koho miluje. Pokud pes nebo kočka krvácí, dusí se nebo má křeče, musíte jednat opatrně. Můžete použít deku nebo ručník, abyste zvíře bezpečně uchopili nebo přemístili. Když jste sami a situace je vážná, zkuste zvíře aspoň zklidnit hlasem, i obyčejné slovo může pomoct zpomalit tempo.

Jak poznat, že zvíře nedýchá

Položte zvíře na bok a sledujte, jestli se mu zvedá hrudník. Když je to nejasné, přiložte ucho k jeho tlamě a snažte se zachytit náznak dechu. Když nic necítíte a hrudník se nehýbe, je třeba jednat. Při umělém dýchání držte čumák pevně zavřený a foukněte přímo do nosních dírek. Ano, do nosu. Právě tam proudí vzduch dál do plic.

U menších zvířat buďte velmi jemní. Malé množství vzduchu úplně stačí. Nejde o nafukování balónku, ale o lehký dech, který může znamenat obrovský rozdíl. Dýchejte přirozeně a mezi vdechy sledujte jakoukoli známku zlepšení.

Masáž srdce může zachránit život

Jestliže srdce zvířete nebije, přichází na řadu masáž hrudníku. U větších psů položte jednu dlaň na žebra za loktem, druhou na ni a pravidelně stlačujte. Přibližně dvě stlačení za vteřinu. U menších psů nebo koček stačí použít jen palec a dva prsty.

Po třiceti stlačeních foukněte dvakrát do nosu a pokračujte. Tento rytmus může pomoci obnovit životní funkce. Pokud jste na to dva, rozdělte si role a střídejte se, protože i krátká resuscitace může být fyzicky náročná. Při každé pauze sledujte známky života a pokud se dech nebo tep obnoví, ihned přerušte masáž.

Zastavení krvácení a opora při zlomeninách

Když zvíře krvácí, zkuste ránu stlačit čistým hadříkem, kapesníkem nebo čímkoli, co máte po ruce. Zabalte ho jemně, ale pevně. Pokud je to vážné, držte tlak, dokud nepřijde pomoc nebo nedojedete k veterináři. U hlubších ran dávejte pozor na infekce a nikdy nezakrývejte ránu úplně neprodyšně.

Zlomeniny se snažte co nejméně zatěžovat. Nechte zvíře ležet, omezte jeho pohyb a zajistěte mu pohodlnou, ale pevnou oporu. Nedělejte domácí dlahy, pokud to opravdu neumíte. Někdy víc pomůže klid a rychlé převezení k odborníkům než kreativní kutilství. A nezapomeňte, že i při zlomeninách je kontakt a klidný hlas obrovskou oporou.

Co dělat při podezření na otravu

Zvířata jsou často až příliš zvědavá a do pusy jim občas přijde něco, co by tam vůbec nemělo být. Čokoláda, některé květiny, lidské léky nebo čisticí prostředky. Pokud tušíte, že něco takového snědli, nečekejte. Nevyvolávejte zvracení bez doporučení veterináře, protože to může situaci ještě zhoršit.

Vezměte obal od látky, kterou zvíře snědlo, a okamžitě volejte veterináře nebo zvířecí toxikologické centrum. Připravte si informace o množství, času požití a váze zvířete. Každá minuta je důležitá a čím víc informací sdělíte, tím rychleji přijde řešení.

Protože je to člen rodiny

Naučit se první pomoc pro mazlíčky není o tom, že čekáme neštěstí. Je to o tom být připravený a neztratit hlavu, když na tom bude záležet nejvíc. Když náš pes, kočka nebo jiné zvíře bojuje o život, jsme to právě my, kdo může být tím hrdinou.

Není to o dokonalosti, ale o ochotě pomoci. A ta první vteřina, kdy víte, co dělat, může změnit úplně všechno. Takže ano, i foukání do nosu může být gesto největší lásky. Protože v té chvíli se nepočítá, kolik máte zkušeností. Počítá se odvaha, odhodlání a láska, která vás spojuje každý den.

Zdroje: Tufts University, Veterinární farmacie