Hmyzí protein v krmivech může znít zvláštně, ale mnoha mazlíčkům vůbec nevadí

Granule šustí v misce, ocas vrtí radostí – přesto už nejde o klasický masový koktejl. Nástup alternativních bílkovin mění české psí a kočičí jídelníčky rychleji, než by kdo čekal. Právě hmyzí moučka a čistě rostlinné receptury se hlásí o slovo jako šetrnější volba pro planetu i citlivá zvířecí břicha.

Jak se vlastně stalo, že larvy a cizrna soupeří o pozici na prvním řádku složení krmiv? Co slibují a kde mohou narazit?

Proč hledáme alternativu k masu

Psi a kočky milují protein, ovšem jejich apetit má slušnou uhlíkovou cenovku. Americká studie Gregoryho Okina spočítala, že kdyby čtyřnozí mazlíci stáli samostatně na mapě světa, skončili by pátí v globální spotřebě masa – hned za Ruskem. Jiný přepočet uvádí, že průměrný pes vypustí do ovzduší zhruba 770 kg CO₂ ročně, velké plemeno i dvojnásobek; to už se blíží emisím menšího auta. A právě tady vstupuje do hry hmyz nebo rostlinné receptury, protože zvládnou nasytit bílkovinné potřeby zvířat s daleko menší ekologickou stopou.

Larvy místo steaků: co všechno umí hmyzí protein

Chov potemníků či cvrčků potřebuje zlomek vody a půdy ve srovnání s hovězím nebo drůbežím, přičemž zpracuje potravinářské zbytky, které by jinak skončily na skládce. Hmyzí moučka má přitom srovnatelnou konverzi krmiva na tělesnou hmotu jako kuře a zároveň produkuje podstatně méně skleníkových plynů. Také proto analytici čekají, že evropský trh s hmyzím krmivem poroste tempem 10 % ročně a do roku 2035 mnohonásobně zvětší obrat.

Výrobci navíc rádi zdůrazňují hypoalergenní potenciál – pes, který nikdy nepřišel do kontaktu s hmyzím proteinem, na něj obvykle nereaguje přecitlivěle. K tomu připočtěte vysokou stravitelnost a přirozený obsah mastných kyselin, a máte solidní argument pro citlivé žaludky.

Evropský úřad pro bezpečnost potravin ale varuje, že chitin či bílkoviny hmyzu mohou u vnímavých jedinců spustit alergii podobnou reakci na korýše. Připomíná rovněž, že skutečný obsah proteinu bývá nadhodnocen, protože chitin zvyšuje dusíkatou hodnotu. V reálu tak může být o pár procent nižší, než napovídá etiketa. Přesto EFSA uzavírá, že při dodržení limitů jde o bezpečný zdroj živin.

Rostlinná cesta: čočka, hrách a kapka vitamínů navíc

Na opačném konci spektra stojí čistě rostlinné receptury. U psů je nasazení většinou bezproblémové, pokud krmivo obsahuje všech deset esenciálních aminokyselin a dostatek B-vitaminů. Dokonce existují odhady, že plošný přechod světové psí populace na veganskou dietu by snížil emise o stovky milionů tun CO₂e a uvolnil plochu srovnatelnou s Mexikem.

Kočky jsou tvrdší oříšek: jako obligátní masožravci vyžadují taurin, vitamin A v živočišné formě a další mikroprvky. Veganský jídelníček u koček bez pečlivé suplementace proto může vést ke slepotě či srdečnímu selhání a většina veterinářů jej nedoporučuje.

Tipy, jak začít šetrně krmit

• Zkoušejte nové krmivo postupně – nejprve přimíchejte 20 % do stávající dávky a během týdne navyšujte.
• Sledujte složení: u hmyzu by měl být zdroj (např. „Larvy potemníka“) uveden na prvních místech, nikoli schovaný pod vágním výrazem „živočišné deriváty“.
• Kočičí majitelé by měli kontrolovat, zda etiketa garantuje minimální obsah taurinu (kolem 1000 mg/kg).
• Pokud máte alergika, hledejte mono-proteinové receptury, kde je hmyz či rostlinný zdroj jediným proteinem.

Co nás čeká dál

Trh směřuje k personalizaci – konfigurátory na webu dokážou míchat hmyzí moučku s vybranými rostlinnými složkami podle věku, aktivity i zdravotních omezení mazlíka. Až se navýší objem produkce, ceny půjdou dolů a alternativní bílkoviny se mohou stát novým standardem. Už dnes platí, že brouk v misce není sci-fi, ale běžná součást regálů.

Hmyz a rostliny tedy nehrají roli záplaty na ekologické svědomí. Přinášejí funkční nutriční řešení a dokazují, že udržitelnost může chutnat stejně dobře jako tradiční maso.

Zdroje: euronews.com, efsa.europa.eu, thetimes.co.uk, NIH