Honí si pes ocas? Potřebuje se nějak zabavit

Přidat na Seznam.cz

Točí se dokola jako kolotoč, skáče do vzduchu a snaží se chytit něco, co je vlastně jeho součástí. Honičky za ocasem patří k nejkomičtějším psím projevům a spolehlivě rozesmívají své majitele. Podívejme se na důvody, které stojí za tímto typickým psím chováním.

Muž se psem na rameni
Pes může trpět psychickými problémy stejně jako člověk, zdroj: Shutterstock

Přirozená zábava mladých psů

Pro štěňata a mladé psy je ocas něco jako první hračka, kterou mají neustále k dispozici. Malí pejsci objevují svět a své tělo, a ocas je pro ně záhadou – něco, co se hýbe, když se oni hýbou, něco, co vidí jen koutkem oka. Není divu, že je tahle pronásledovací hra tak baví.

Honění ocasu u štěňat a mladých psů je tedy většinou projevem hravosti a zvědavosti. Čím více na to reagujeme smíchem nebo pozorností, tím spíš si pes spojí toto chování s odměnou v podobě našeho zájmu.

Nuda a nedostatek pohybu

Dospělí psi, kteří si často honí ocas, mohou trpět nudou nebo nedostatkem pohybu. Pes je tvor, který potřebuje být fyzicky i duševně zaměstnaný. Pokud nemá dostatek podnětů, může si najít zábavu sám – a ocas je vždycky po ruce (tedy vlastně po ocase).

Úleva od svědění

Někdy může být honění ocasu pokusem o úlevu. Pokud psa svědí kořen ocasu kvůli parazitům, alergii nebo kožnímu onemocnění, může se snažit dosáhnout na svědící místo. V takovém případě bychom měli zbystřit, zvlášť pokud:

  • Pes se snaží do ocasu zakousnout.
  • V oblasti ocasu má podrážděnou kůži.
  • Pes si hryže nebo olizuje i jiné části těla.
  • Chování se objevuje náhle a intenzivně.

Když se hra změní v posedlost

Zatímco občasné honění ocasu je normální, nadměrné nebo nutkavé honění už může značit problém. Stejně jako lidé i psi mohou trpět nutkavým chováním.

Pokud pes honí ocas:

  • Několikrát denně.
  • Dlouhou dobu bez přestávky.
  • Nelze ho od této činnosti odtrhnout.
  • Po honičce vypadá vyčerpaně, ne pobaveně.

…je čas navštívit veterináře

Veterinářka se psem
Někdy je nejlepší navštívit zvěrolékaře, zdroj: Shutterstock

Neurologické problémy

U starších psů může náhlé začátky honění ocasu značit neurologické potíže. Některá onemocnění mozku mohou způsobit změny vnímání nebo halucinace. Pes může ocas vnímat jako cizí předmět nebo hrozbu.

Pozornost a naučené chování

Někteří psi zjistí, že honění ocasu jim přináší pozornost páníčka. Smějeme se, natáčíme je na mobil, ukazujeme návštěvám. Pro psy, kteří milují pozornost (a to je většina z nich), je to skvělý způsob, jak ji získat.

Jak poznat, kdy jde o problém?

Rozdíl mezi neškodnou zábavou a problémem je v:

  1. Intenzitě – občasné honičky vs. několikahodinové točení
  2. Schopnosti přestat – může pes činnost ukončit, když ho zavoláte?
  3. Celkovém chování – je pes jinak veselý a aktivní, nebo působí úzkostně?
  4. Dalších příznacích – škrábání, olizování, nervozita, změny v jídle nebo spánku

Co dělat, když pes honí ocas příliš?

Zvýšit aktivitu

Mnoho případů honění ocasu vyřeší pravidelné dlouhé procházky, hry a mentální stimulace. Pořiďte hlavolamy na pamlsky, učte psa nové triky nebo mu najděte psí kamarády na hraní.

Odvrátit pozornost

Když pes začne honit ocas, odveďte jeho pozornost jinam. Nabídněte mu oblíbenou hračku nebo ho zavolejte k jiné činnosti. Nesmějte se mu ani ho netrestejte – obojí je forma pozornosti.

Navštívit veterináře

Pokud máte podezření, že jde o zdravotní problém, neváhejte navštívit veterináře. Zkontroluje případné kožní problémy, parazity nebo neurologické příčiny.

Pes honící si ocas může být roztomilá podívaná hodná rodinného videa, nebo známka zdravotního či psychického problému. Klíčem je všímat si celkového kontextu a chování svého čtyřnohého přítele.

Pokud jde o zdravého, aktivního psa, který si občas zahraje tuto soukromou honičku a pak vesele pokračuje v jiných činnostech, není důvod k obavám. Pokud ale honění ocasu zabírá velkou část jeho dne nebo vykazuje známky nutkavosti, je lepší poradit se s odborníkem.

A možná si pes prostě jen uvědomil, že ten zvláštní chlupatý výrůstek vzadu je vlastně jeho, a nemůže uvěřit svému štěstí, že má svou hračku vždy při sobě.

Zdroj: PetMD, American Kennel Club