Hraboš na poli: Bojovat s ním můžete hlubokou orbou a kypřením

Možná je nikdy neuvidíte, ale škody, které hraboši způsobí, jako vlastník zahrady určitě poznáte. Hraboš polní je malý druh hlodavce, který je noční můrou každého zemědělce i zahrádkáře. Ničí kořeny, vyžírá semena a jeho podzemní chodbičky narušují půdní strukturu.

Hraboš polní patří k nejrozšířenějším škůdcům otevřené krajiny. Hraboši se rychle množí a ve větším počtu jsou schopní zničit hektary úrody. Běžně je najdete na polích, loukách, v sadech i na zahradách. Živí se kořeny, mladými výhonky, cibulemi a semeny – tedy přesně tím, co na svém pozemku chcete chránit.

Jak poznáte, že se vám na pozemku objevil hraboš?

Hraboše na rozdíl od krtka většinou nepotkáte na povrchu, přesto však zanechává výrazné stopy:

• Malé díry v půdě: typicky si hraboši na svém území vytvoří nenápadné vstupy do nor. Ty se většinou pod zemí větví a tvoří rozsáhlý podzemní komplex
• Mělké hliněné chodbičky těsně pod povrchem: především v trávníku nebo na louce si můžete všimnout vyvýšených čar – to jsou cesty, kterými hraboš probíhá pod zemí.
• Zvadlé rostliny a okousané kořeny: rostliny najednou bez zjevného důvodu uvadají. Při bližším zkoumání zjistíte, že jim chybí kořeny – hraboš je jednoduše sežral.
• Zbytky semen nebo rostlin u otvorů: někdy si hraboši vytvářejí i zásobárny, kde si ukládají nalezenou potravu.

Populace hrabošů se může v příznivých podmínkách velmi rychle rozrůst. Jedna samice zvládne mít i pět vrhů ročně a v každém vrhu může být šest i více mláďat. Pokud jim tedy krajina přeje – což znamená mírnou zimu, sucho a dostatek potravy – máte na problém zaděláno.

Proč jsou pro pole a zahrady tak nebezpeční?

Hraboši jsou pro zemědělství problematičtí hned z několika důvodů. Kromě toho, že poškozují porosty, narušují také samotnou strukturu půdy. Tím zhoršují její schopnost zadržovat vodu a podporují erozi. U víceletých rostlin, jako jsou ovocné stromy nebo vinná réva, může být napadení kořenového systému fatální. Na polích pak dochází k plošnému poškození osiva nebo mladých rostlin, což se okamžitě odrazí na výnosech.

Co na hraboše platí? Prevence i včasný zásah

Účinný boj proti hrabošům spočívá především v tom, že jim nedáte důvod se na vašem pozemku usadit. Pokud už se tak stalo, je třeba jednat rychle – s přemnožením roste obtížnost jejich likvidace. Co tedy pomáhá?

Hluboká orba a pravidelné kypření půdy

Jednou z nejúčinnějších metod, jak hrabošům ztížit život, je narušení jejich podzemních sídel. Orba nebo kypření rozbije chodbičky, zničí zásoby i hnízda. Ideální je tuto činnost provádět na podzim, kdy se hraboši připravují na zimu.

Čistá pole a zahrady bez zbytků rostlin

Nezorané strniště, hromady plevele nebo nedosečená tráva tvoří ideální úkryt. Hraboš se v takovém prostředí cítí bezpečně a má přístup k potravě. Udržujte proto své pozemky upravené a neponechávejte na nich zbytečně rostlinné zbytky.

Využití přirozených nepřátel

Velmi účinným řešením je podpořit výskyt predátorů, kteří se hraboši živí. Dravci, jako jsou poštolky, káně nebo sovy, dokážou zlikvidovat tisíce jedinců ročně. Na pole je možné instalovat dřevěné berličky, které slouží jako posed. Čím více predátorů v krajině bude, tím lépe.

Fyzické zábrany pro menší plochy

Na zahradách se osvědčují ochranné koše z jemného pletiva, do kterých můžete sázet cibuloviny nebo mladé sazenice. Hraboš se k nim nedostane a rostlina má šanci v klidu růst.

Pravidelné sledování a rychlá reakce

Nečekejte, až se problém rozšíří. Sledujte povrch půdy, kontrolujte porosty a jakmile si všimnete prvních nor, začněte jednat. Při vyšším výskytu se vyplatí kontaktovat odborníky, kteří zhodnotí situaci a doporučí nejvhodnější řešení.

Hraboš a krajina: důležitá souvislost

Hraboši nejsou jen problémem jednotlivých pozemků – jejich výskyt je odrazem celkového stavu krajiny. Pokud je prostředí chudé na druhy, bez členitosti a bez predátorů, mají ideální podmínky pro život. Monokultury, dlouhé suché období a úbytek přirozených nepřátel jim umožňují se bez omezení šířit.

Naopak krajina s remízky, mezemi, stromy, pestrou mozaikou polí a větším zastoupením divokých živočichů poskytuje prostor i pro ty, kdo hraboší populace drží na uzdě. Zdravé životní prostředí tak nechrání jen přírodu, ale i úrodu.

Hraboš polní je příkladem toho, jak malý živočich může způsobit velké škody. Pokud se včas rozpozná jeho přítomnost a zapojí se správné metody ochrany, lze jeho dopad výrazně omezit. Důležitá je pravidelná péče o půdu, prevence i využívání přírodních spojenců. V boji s hraboši totiž neexistuje zázračné řešení – jen dobře zvolená kombinace kroků, které společně vytvoří prostředí, kde se tito škůdci neudrží.

Zdroje: Cs.wikipedia.org, Nkz.cz, Birdlife.cz