Jatka: Jsou pod dohledem kamer i veterinářů. I přesto v nich někdy dochází k týrání zvířat
Když jde o porážku zvířat, na našem území jsou přísně daná pravidla. Stanovují, jak má vše proběhnout tak, aby bylo zajištěno, že akt nebude považován za týrání zvířat. I přes tato pravidla však na jatkách dochází k jejich porušení. Ministerstvo se tomu snaží předcházet tím, že ustanovilo povinnost vybavit místo konání kamerovým systémem, který bude monitorovat postupy porážky. Dle některých však toto opatření není dostatečné pro změnu.
Usmrcování živých tvorů je součástí běžného fungování potravinového řetězce. Porážka zvířat pod ni spadá také. Způsob, jakým jsou zvířata porážena, by měl proběhnout s ohledem na co největší míru respektu k životu a jejich zdraví. Vědecké poznatky dnešní doby a moderní nástroje v současnosti umožňují lepší zacházení a tak je žádoucí proces zajistit citlivěji.
Kamerové systémy jako nová povinnost
Od ledna 2026 budou muset podle nového legislativního rámce organizátoři jatek na českém území instalovat kamerové systémy, které budou monitorovat klíčové oblasti provozu. Zachyceno musí být nakládání se zvířaty i jejich samotná porážka.
Ministerstvo zemědělství chce zavedením kamerových systémů posílit schopnost předložení kontrolních materiálů a snížení výskytu týrání zvířat. Pokud dojde k nevyhovení novému nařízení, bude organizátorům jatek uložena pokuta – za chybějící kamerový systém až 200 tisíc korun. Při průkazném týrání zvířat, může být sankce až 3 miliony korun.
Kamery nemusí být na jatkách drůbeže a králíků, protože tam je většina procesů automatizovaná. Tato výjimka však vzbuzuje obavy mezi ochránci zvířat. Podle nich je i automatizovaný provoz stále řízen lidmi, kteří mohou v planění pravidel selhat.
Role veterinárního dozoru
Podle veterinárního zákona musí být na jatkách přítomen státní veterinární dozor. Má dohlížet na dodržování požadavků na ochranu zvířat i při porážce. Státní veterinární lékaři v této roli mohou jatka přerušit v případě, že dojde k závažnému pochybení.
V předpisech je jasně dáno, jakým způsobem má být porážka prováděna, a co je výslovně zakázáno nebo v rozporu s předpisy na ochranu zvířat proti týrání. V praxi se však tato pravidla nedodržují vždy. A to je problém.
Týrání navzdory pravidlům
I přes striktní legislativu a přítomnost veterinářů na jatkách občas dochází ke krutému zacházení. Hospodářská zvířata jsou bita, poháněna elektrickými šoky, zraněná zvířata jsou násilně tažena navijáky nebo vystavena dalším drastickým metodám. Některá zvířata umírají až poté, co jim je zaživa přeříznuta krční tepna – s cílem zajistit „efektivní odkrvení“. To by se dít v žádném případě nemělo.
Prostředí jatek a stres zvířat
Na duševní pohodu zvířat má velký vliv i samotné prostředí. Jatka jsou většinou velmi hlučná a stresující. Před porážkou zvířata často projevují strach, vzpouzejí se, zdráhají se opustit přepravní vůz. V takových chvílích by měli zaměstnanci postupovat s klidem a trpělivostí. Realita je však často opačná – stres zvířat bývá „tlumen“ násilím.
Změna postupů na jatkách je patrná, ale neposouvá se dostatečně rychle. Pracovníci nejsou ochotni měnit to, jak jsou zvyklí vykonávat jejich práci. Mnoho zvířat tak stále umírá ve špatných podmínkách a v důsledku porušení pravidel dle legislativy.
V České republice existuje přísný právní rámec určující pravidla ke konání jatek a dokonce vyžadující přítomnost státního odborného dozoru nad jatky. Realita však ukazuje, že týrání zvířat stále není výjimečnou událostí, ale často se opakujícím problémem. Zavedení povinnosti přítomnosti kamer může přinést větší transparentnost, ale opatření samo o sobě problém nevyřeší.
Zdroje: Mze.gov.cz, Svscr.cz, Tn.nova.cz
