Jeřáb mandžuský je druhým největším a nejvzácnějším jeřábem. Je známý svým specifickým voláním i tancem

Jeřáb mandžuský (Grus Japonensis) patří mezi největší jeřáby na světě. Jeho přirozeným prostředím jsou rozsáhlé nedotčené mokřady, kterých ovšem ubývá. Řadí se tedy mezi ohrožené druhy.

Často se vyskytují v mokřadech mezi východní Asií a Ruskem. I když se drží spíše v oblastech s mírnějším klimatem, žijí také v mnohem teplejším podnebí jihovýchodní Asie. Protože jsou všežraví, loví nejen ryby, drobné obojživelníky a hlodavce, ale hodují také na rákosu a dalších bahenních rostlinách.

Bývají sněhově bílí s černým sekundárním peřím a červenou kůží na vrcholku hlavy. Jejich mláďata jsou rovněž bílá, smíšená s odstíny hnědé nebo šedé. Dospělý jedinec měří 150 cm a rozpětí křídel dosahuje až 240 cm. Samci jsou o něco větší než samice.

Jsou známí svou monogamností, často si najdou jednoho partnera na celý život, proto jsou v asijských kulturách symbolem věrnosti. Jsou také společenští, voláním, tancem a poskakováním se navzájem varují, aby se drželi dál, dokonce si tak i hrají a také je to součástí námluv a komunikace s partnerem. V noci se obvykle scházejí, aby společně hřadovali. Proto obvykle žijí v koloniích nebo hejnech.

Jeřáb mandžuský je druhým nejvzácnějším jeřábem na světě, prvním je jeřáb americký (Grus americana) žijící v Severní Americe. Na světě žije pouze 1830 dospělých jedinců a jejich počet klesá. Nejzřejmějším důvodem je úbytek jejich biotopů, protože mokřady se zmenšují a jsou často příliš malé na to, aby je uživily. Hlavními viníky vysychání jsou lidská činnost a přirozená období sucha.

Jsou zákonem chráněni před lovem ve všech zemích, kde se vyskytují. Nejslibnějším příkladem obnovy populace je kolonie na ostrově Hokkaidó v severním Japonsku, kde se nachází jediná nestěhovavá skupina tohoto druhu. Vzhledem ke své izolovanosti jsou závislí na místních krmných stanicích. Vzhledem k tomu, že Japonsko nastavilo politiku ochrany jejich životního prostředí, se tato populace dokonce pomalu zvyšuje. Mezi další navrhovaná opatření patří zpřísnění zákonů na ochranu, obnova mokřadů a kontrola požárů během jara.

Tip: Za tímto jeřábem nemusíte až do Japonska, prohlédnout si ho můžete v některé zoo v ČR nebo si ho rovnou adoptovat.

Zdroj: National Geographic, BioLib, Zoo Olomouc