Jméno hraje roli: Krávy, které ho mají, dávají víc mléka
Na první pohled to zní jako příběh z vesnické anekdoty. Kráva jménem Lída prý dojí víc než bezejmenná kolegyně vedle. Ale věda potvrzuje: nejde jen o folklór nebo nadšení chovatelů. Výzkumy ukazují, že krávy, které mají jméno a je s nimi zacházeno individuálně, skutečně produkují více mléka. Ne o deci, ale v průměru o více než 250 litrů ročně navíc.
Za vše může kombinace biologie, psychologie a obyčejné lidské pozornosti. A možná i to, že každá kráva je prostě ráda, když ví, že pro někoho není jen číslo.
Když Maruška dává víc
Vědci z Newcastle University v Británii se rozhodli ověřit, jestli přístup chovatelů ke zvířatům ovlivňuje i něco tak měřitelného, jako je výnos mléka. Ve studii publikované v odborném časopise Anthrozoös analyzovali data od více než 500 farmářů. A závěr?
Krávy, které měly jméno a byly brány jako individuální bytosti, produkovaly v průměru o 3,4 % více mléka. V přepočtu to znamená přibližně 258 litrů ročně navíc. A to už je znát – zvlášť když máte stádo o stovce kusů.
Studie zároveň upozornila, že jde o důsledek větší důvěry, klidu a nižší hladiny stresových hormonů, zejména kortizolu.
Psychologie na pastvě
Zní to možná přehnaně lidsky, ale krávy jsou překvapivě sociálně a emočně vnímavá zvířata. Umějí si zapamatovat tváře (včetně těch lidských), rozpoznat hlas ošetřovatele a dokonce si vytvořit sociální vazby s jinými kravami i s lidmi.
Když je na ně někdo hrubý, reagují úzkostně. Když se s nimi zachází s respektem, oplácejí klidem. A klidné zvíře = spokojené zvíře = více mléka.
Vztah mezi chovatelem a zvířetem je tedy zcela reálně měřitelným faktorem produkce.
Co se za tím skrývá?
- Nižší stres: Individuální kontakt, známé tváře a hlas snižují úzkost krav, což pozitivně ovlivňuje jejich hormonální rovnováhu.
- Rytmus a rutina: Krávy milují předvídatelnost. Když je vše „jako vždycky“ a ošetřovatel je známý, spouští se mléko lépe.
- Dotek a hlas: I obyčejné pohlazení nebo mluvení na krávu může zafungovat jako pozitivní podnět.
Ostatně, jak upozornila i studie ve Journal of Dairy Science, kravám vadí i výměna personálu nebo změna v rutině a to bez ohledu na dojivostní systém.
Není to jen o sentimentu
Skeptik by mohl namítnout, že jde o efekt placebo – na obou stranách. Ale vědci upozorňují, že rozdíly v produkci mléka jsou statisticky významné, a přístup farmáře se tedy promítá do ekonomických výsledků.
Z hlediska nákladů je to přitom jeden z nejlevnějších „zásahů“ do chovu. Jméno nestojí nic, ale může přinést stovky litrů navíc.
A pokud byste chtěli důkaz, že to není jen britská specialita, podobné výsledky přinášejí i studie z USA, Dánska a Švýcarska. Kdekoliv, kde se krávy berou vážněji než jen jako číslo ve stáji, začínají „vracet“ pozornost v podobě vyšší dojivosti.
Takže: Jak se jmenuje vaše kráva?
Možná bychom se na farmářské přístupy měli dívat i optikou etologie a dobrých vztahů. Doba, kdy byla kráva jen „dojná jednotka“, je naštěstí pryč. Dnes víme, že trochu lidskosti a jedno dobře zvolené jméno, může přinést lepší výsledky než kdejaký drahý přístroj.
Všechna výše uvedená data jsou podložena vědeckými studiemi. Nejde tedy o vtip „kráva slyší na jméno, a tak lépe dojí“, ale o reálně měřený, analyzovaný a opakovaně potvrzený vztah mezi lidským přístupem a produkcí mléka.
Zdroj: Newcastle University, Scientist Live, Wikipedia, PHYS, Science Daily
