Jsou lidé jediní živočichové, kteří lžou?
Samice bolusového pavouka vydává zápach, který je přesnou chemickou kopií feromonu uvolňovaného samičkou můry. Účinek na samce můry je zřejmý — a dost často fatální. Rohatý ještěr vystřeluje při útoku krev z očí, snad aby zmátl dravce (nebo je možná jen vyděsil). Vačice jsou známé tím, že při ohrožení předstírají smrt.
Toto jsou příklady nelidských zvířat, která podvádějí… Ale lžou? To záleží na tom, co je míněno „lhaním“, píše DiscoveryMagazine. Podle Stanfordské encyklopedie filozofie, je nejběžněji přijímaná definice lži „prohlášení učiněné tím, kdo tomu nevěří, se záměrem, aby tomu uvěřil někdo jiný“. Přinejmenším v této definici je slovo „prohlášení“ problematické, pokud jde o zvířata.
Biologové se ale spíše soustředí na záměr. Greg Bryant je kognitivní vědec z Kalifornské univerzity, který se specializuje na komunikaci se zvířaty a sociální chování. Poukazuje na to, že biologové rozlišují mezi funkčním klamem a záměrným klamem. „Myšlenka je taková, že někdy zvířata mohou jednat způsobem, který funkčně klame ostatní, ale ona si toho nejsou vědoma nebo to nemají v úmyslu,“ říká.
Ví zvířata, že lžou?
Bryant uvádí příklad kohoutů. Kohouti někdy vyzvou k jídlu, i když okolo žádné není. Slepice přiběhnou, když uslyší volání. Kohout si tak samice k sobě přiláká ne kvůli jídlu, ale páření. „Záměry zvířete nejsou ve skutečnosti součástí systému,“ říká Bryant.
Mohou lhát opice?
Pokud má být lhaní definováno jako úmysl oklamat druhého nebo změnit duševní stav druhého, pak si lhář musí být vědom toho, že jiné bytosti mají duševní stavy – a být si vědom toho, že tyto duševní stavy zahrnují znalosti a přesvědčení, které se mohou lišit od těch lhářových. Jinými slovy, lhaní, jak se zdá, vyžaduje teorii mysli. Po celá desetiletí se vědci pokoušeli zjistit, zda některá zvířata mají teorii mysli. Téměř všechny dosud provedené studie se ukázaly jako poněkud kontroverzní. Nejslibnějším kandidátem na zvíře s teorií mysli by byli velcí lidoopi – nejbližší příbuzní lidí.
Fumihiro Kano je psycholog, který studuje sociální inteligenci zvířat. On a kolegové provedli několik experimentů, které naznačují, že šimpanzi, bonobové a orangutani skutečně mají teorii mysli. Tyto experimenty zkoumají, jak velké opice chápou falešné přesvědčení ze strany druhých.
Není jisté, zda je to cílené
Ne všichni jsou však o tomto objevu přesvědčeni. Podle Bryanta se téměř u žádného jiného zvířete neprokázalo, že by mělo podobnou teorii mysli jako čtyřleté dítě. Dokonce i teorie mysli šimpanzů je podle něj sporná. Dokud nevyřešíme, co to znamená mít teorii mysli a která zvířata ji mají a která nemají, bude těžké říci, zda zvířata mohou lhát nebo ne.
Zdroj: https://www.discovermagazine.com/britannica.com