Ke zvířatům ve vesmíru patří třeba Lajka. Během letu bohužel zemřela
Než se lidi rozhodli vyletět do vesmíru, poslali tam svoje čtyřnohé kamarády. Lajka, Ham, Able – možná jejich jména nikdy neslyšeli, ale právě díky nim dnes létáme ke hvězdám. Zvířecí hrdinové riskovali krk za vědu a většina z nich se prostě nevrátila.
Tulačka, která se proslavila na celým světě
Lajka byla toulavá fenka z moskevských ulic. V roce 1957 se z ní stal nejslavnější pes planety, ale zaplatila za to životem. Rusové ji vybrali právě proto, že byla otužilá – kdo přežije zimu na ulici, ten zvládne i vesmír. Sputnik 2 ji dostal na oběžnou dráhu, ale cesta zpátky na Zem už nebyla v plánu. Lajka zemřela během několika hodin po startu, protože se kabina přehřála jako trouba. Rusové ale celé roky lhali a tvrdili, že vydržela týden. Pravdu řekli až v roce 2002.
Ham se vrátil, ale už nikdy nebyl stejný
Zatímco Rusové vsadili na psy, Američané zkusili opice. Ham strávil v roce 1961 šestnáct minut ve vesmíru a vrátil se živý. Po přistání byl Ham tak vyděšený, že se už nikdy nechtěl vrátit do kabiny. Opice Able a Baker byla první zvířata, která přežila cestu do vesmíru v roce 1959. Baker se dožila sedmadvaceti let, Able bohužel zemřela při operaci po svém návratu.
Další odvážlivci
Seznam zvířat ve vesmíru je dlouhý jako nákupní seznam. Myši, krysy, králíci, žáby, pavouci, ryby – prostě všechno, co vědcům přišlo pod ruku. Rusové dokonce poslali želvy, které obletěly Měsíc a vrátily se živé v roce 1968. Francouzi zkoušeli krysy a kočky – Felix byla první kočkou ve vesmíru. Většina těchto misí skončila tragicky. Zvířata umírala při startu, během letu nebo po návratu. Každé ale přineslo cenné informace o chování v beztíži.
Byla tahle oběť nutná?
Tady se dostáváme k pěkně nepříjemné otázce – bylo to morálně v pořádku? V padesátých letech prostě nikdo netušil, jestli člověk dokáže přežít start rakety nebo beztíži. Zvířata byla tehdy jediná možnost, jak to zjistit, aniž by musel umřít člověk. Bez jejich obětí by se první astronauti možná nikdy nevrátili. Na druhou stranu znamenaly tyto experimenty smrt tisíců nevinných tvorů. Dnes máme simulátory a počítače, takže podobné pokusy už nejsou potřeba. Ale tehdy zuřila studená válka a každý chtěl být první za každou cenu.
Co nám zvířecí hrdinové dali
Díky těmto zvířecím pionýrům dnes víme, že živý tvor dokáže ustát start rakety, zvyknout si na beztíži a bezpečně se vrátit. Jejich experimenty ukázaly, jak reaguje srdce v kosmu, proč astronauti ztrácejí rovnováhu nebo jak se hojí zranění. Tyto poznatky zachránily životy stovek astronautů po celém světě. Dnes jim připomínají památníky – v Moskvě stojí socha Lajky, v Americe mají pamětní desku pro Hama. Jejich smrt nebyla zbytečná, ale nutí nás přemýšlet o ceně pokroku.
Zvířecí kosmonauti zaplatili vysokou cenu za lidský sen dosáhnout hvězd. Jejich příběhy jsou plné odvahy, ale také bolesti nad zbytečným utrpením. Lajka, Ham, Baker a tisíce dalších zvířat, nám otevřely cestu do vesmíru, ale zároveň nás naučily, že pokrok nesmí stát na kostech slabších. Když se dnes díváme na vesmírnou stanici nebo plánujeme mise na Mars, měli bychom si vzpomenout na ty, kteří tam byli první.
Zdroje: www.rmg.co.uk, Wikipedia, Britannica
