Koala: Miluje eukalyptus a spí až 18 hodin denně

Když se řekne Austrálie, mnoho lidí si představí roztomilého, chlupatého tvora s kulatýma ušima a černým nosem, jak se líně povaluje v koruně eukalyptu. Koala medvídkovitý (Phascolarctos cinereus) patří mezi nejznámější australské živočichy a stal se jedním ze symbolů tohoto kontinentu.

Ačkoli bývá často nesprávně označován jako medvěd, ve skutečnosti se jedná o vačnatce, který s medvědy nemá nic společného. Tento pozoruhodný tvor se vyznačuje dvěma zajímavými vlastnostmi – neuvěřitelně dlouhou dobou spánku a specializovanou stravou složenou téměř výhradně z eukalyptových listů. Obě tyto vlastnosti spolu úzce souvisí a vytvářejí unikátní životní strategii, která koalům umožňuje přežít na potravě, jež by pro většinu ostatních savců byla nejen nestravitelná, ale dokonce jedovatá.

Mistři spánku – proč koaly prospí většinu dne

Koaly jsou známé tím, že tráví až 18-22 hodin denně spánkem nebo odpočinkem, což z nich činí jedny z nejvíce „ospalých“ savců na planetě. Tato neobvyklá potřeba spánku není projevem lenosti, ale důmyslnou strategií přežití.

Hlavním důvodem je jejich strava – eukalyptové listy jsou energeticky velmi chudé a obsahují málo bílkovin, což koalům poskytuje jen omezenou energii. Spánkem koaly šetří cennou energii, kterou by jinak spotřebovaly při aktivním pohybu. Je to podobné, jako kdyby člověk musel přežít jen na salátu – také by neměl mnoho energie na běhání a skákání.

Zajímavé je, že koaly vlastně ne vždy skutečně spí v tom smyslu, jak spánek chápeme my. Část času tráví v jakémsi polospánku či stavu nečinnosti, kdy odpočívají, ale zůstávají v určité míře vnímaví vůči svému okolí. Tento stav jim umožňuje šetřit energii a zároveň zůstat ve střehu před případnými predátory.

Když už jsou koaly vzhůru, věnují většinu času (asi 2-3 hodiny denně) krmení. K pohybu dochází obvykle v noci, ale i tak jsou koaly poměrně pomalá a klidná zvířata, která se zbytečně nevyčerpávají.

Eukalyptová dieta – specializace na jedovatou stravu

Strava koal je jednou z nejspecializovanějších mezi savci. Živí se téměř výhradně listy eukalyptu, přičemž z více než 600 druhů eukalyptu rostoucích v Austrálii konzumují jen asi 30 druhů. V některých oblastech se dokonce specializují pouze na 2-3 druhy.

Eukalyptové listy představují pro většinu savců problém ze dvou důvodů. Zaprvé, obsahují toxické sloučeniny, které si eukalypty vyvinuly jako ochranu před býložravci. Zadruhé, jsou velmi vláknité, energeticky chudé a obtížně stravitelné.

Koaly se však na tuto náročnou stravu dokonale adaptovaly. Jejich játra obsahují specializované enzymy, které dokáží detoxikovat jedovaté látky z eukalyptu. Navíc mají mimořádně dlouhé střevo, ve kterém mají speciální bakterie, jež pomáhají trávit vlákninu a získat z listů co nejvíce živin.

I přes tyto adaptace zůstává energetický zisk z eukalyptových listů nízký – koala musí spořádat 200-500 gramů listů denně (asi 10 % své tělesné hmotnosti), aby pokryla své základní energetické potřeby. Listy navíc obsahují asi 50 % vody, takže koaly běžně nepotřebují dodatečně pít, ačkoli při velkém horku nebo v období sucha mohou pít i z jiných zdrojů.

Život ve stromech – dokonale přizpůsobené tělo

Koaly tráví prakticky celý život v korunách stromů, a jejich tělo se tomuto způsobu života dokonale přizpůsobilo:

Silné končetiny s ostrými drápy slouží k pevnému uchycení na větvích. Na předních tlapkách mají koaly pět prstů, přičemž dva z nich jsou postaveny proti zbývajícím třem, což jim poskytuje vynikající úchop – něco jako náš palec. Zadní tlapky mají velký bezdrápý palec, který jim pomáhá při šplhání.

Husté, voděodolné kožichy je chrání před deštěm a chladem, a také fungují jako výborná izolace. Srst je na zádech obvykle šedá, zatímco břišní strana je bíložlutá. V jižnějších, chladnějších oblastech Austrálie mají koaly tmavší a hustší srst než jejich severní příbuzní.

Tlusté polštářky na zadku slouží jako přirozené sedáky, které koalám umožňují pohodlně sedět na větvích dlouhé hodiny. Tyto polštářky jsou tvořeny silnou vrstvou chrupavky a tuku.

Velké ušní boltce jim poskytují výborný sluch, což je důležité pro detekci predátorů a pomáhají jim regulovat tělesnou teplotu – když je horko, zvýšený průtok krve v uších pomáhá odvádět přebytečné teplo.

Mláďata – neuvěřitelný vývoj

Rozmnožování koal je neméně fascinující než jejich stravovací a spánkové návyky. Jako vačnatci rodí koaly extrémně nevyvinutá mláďata. Po přibližně 35 denní březosti samice porodí jediné mládě, které je holé, slepé a měří pouhých 19 mm.

Toto drobné mládě samo vyleze do matčina vaku, který se na rozdíl od klokaního vaku otevírá směrem dolů. Tam se přisaje k jedné ze dvou bradavek a zůstává nepřetržitě připojené asi 13 týdnů. Po této době začíná občas opouštět vak, ale stále se živí mateřským mlékem.

Ve věku asi 6 měsíců mládě definitivně opouští vak, ale zůstává s matkou dalších 6 měsíců, kdy jezdí na jejích zádech. V této době také začíná postupně přecházet z mléka na eukalyptové listy, přičemž zpočátku konzumuje speciální trus matky, který obsahuje bakterie potřebné pro trávení eukalyptu.

Pohlavní dospělosti dosahují koaly ve věku 2-3 let. V divočině se dožívají průměrně 10-12 let, v zajetí pak 15-18 let.

Přestože byly koaly kdysi hojné po celé východní Austrálii, dnes čelí řadě hrozeb – zejména ničení přirozeného prostředí, nemocím, střetům s auty a útokům divokých psů. V roce 2022 byly koaly oficiálně klasifikovány jako ohrožený druh. Ochrana jejich přirozeného prostředí, zejména lesů s eukalypty, je klíčová pro přežití těchto jedinečných tvorů, kteří svým poklidným způsobem života možná mohou poskytnout inspiraci i uspěchanému modernímu člověku.

Zdroje: Australian Koala Foundation, National Geographic, Australian Wildlife Conservancy, Zoo Australia, World Wildlife Fund Australia