Laboratorně vypěstovaná prasečí srdeční tkáň by mohla pomoci nahradit živá zvířata při výzkumu srdečních chorob

Výzkumníci ze Surreyské univerzity a londýnské Královské univerzity vyvinuli postup, který zahrnuje získání a pěstování tenkých plátků prasečí srdeční tkáně. Ta je složena z nejzevnější vrstvy srdce, která obsahuje buňky, jež mohou podpořit jeho obnovu. To by vedlo k tomu, že by ve výzkumech mohla být ušetřena živá zvířata.

Co přineslo nové zjištění?

Tým ošetřil plátky epikardu, nejzevnější vrstvy srdce, stimulačními látkami a prokázal, že se buňky aktivují způsobem, který kopíruje to, co se děje v srdci po infarktu. Nový postup dokázal reprodukovat pozorování obvykle získaná na živých zvířecích modelech, píše web ScienceDaily.

„Vědci se snaží, aby se tyto vzorky staly základem pro léčbu srdečních onemocnění. Náš model by nám mohl pomoci pochopit, jak stimulovat proces obnovy po srdečním infarktu, aniž by bylo nutné při výzkumu používat živá zvířata. Doufáme, že náš model by mohl vést k lepším zdravotním výsledkům pro lidi a snížit závislost na pokusech na zvířatech v kardiovaskulární vědě,“ uvedla Dr. Paola Campagnolo, hlavní autorka studie a vedoucí lektorka molekulárních kardiovaskulárních věd na univerzitě v Surrey.

Podle Britské nadace pro srdce žije ve Spojeném království přibližně 7,6 milionu lidí s onemocněním srdce nebo krevního oběhu. Tato onemocnění jsou příčinou čtvrtiny všech úmrtí ve Spojeném království.

Současný výzkum

Schopnost srdce zotavit se po úrazu je značně omezena nízkým počtem regenerujících buněk v jeho tkáni. Současné výzkumné modely a strategie zaměřené na zlepšení procesu obnovy srdce jsou založeny především na chirurgických postupech prováděných na laboratorních zvířatech.

„Tato práce poskytuje inovativní nástroj pro studium hojení po srdečním infarktu. Věříme, že náš model by mohl být užitečný pro pitvu role různých buněk v reparačním procesu. Podle našeho názoru je nesmírně důležité, aby každý krok vpřed v této oblasti přinesl klinickou perspektivu pro pacienty a zároveň snížil zátěž pro výzkumná zvířata,“ dodal Dr. Davide Maselli, postdoktorandský výzkumný pracovník.

Výzkum publikovaný v časopise Regenerative Medicine navrhuje systém pro studium regenerace srdce v laboratorní misce, a mohl by tak vést ke snížení počtu malých zvířat používaných v kardiovaskulárním výzkumu.

Zdroj: sciencedaily.com