Máte rádi šnorchlování v Chorvatsku? Pak byste měli znát tyto ryby!

Šnorchlování patří bezesporu k těm nejpopulárnějším činnostem, které provozují turisté v mořských vlnách. Nakouknout pod mořskou hladinu znamená objevit úplně nový svět, který se vymyká tomu, co jakožto suchozemci důvěrně známe. Pojďme se proto společně podívat na některé druhy ryb, které jsou pod hladinou Jaderského moře hojně rozšířené.

Oblada obecná (Oblada menlaura)

První rybka, na kterou pod hladinou (nejen) Jaderského moře můžete narazit, je oblada obecná. Je charakteristická zejména černou tečkou v blízkosti ocasu, která je ohraničená bílými pásky, a také tím, že většinou pluje v hejnech či ve skupinkách.

Ve východním Atlantiku jde o rybu poměrně rozšířenou, narazíte na ni nejen ve Středomoří, ale i v Černém moři. Dospělí jedinci dorůstají délky okolo třiceti centimetrů. Co se jejich potravy týče, převážně chytají plankton, nicméně jejich potravní spektrum může být ještě širší. Můžete na ni narazit nad porosty mořských trav, ale i u kamenitého pobřeží.

Mořan obecný (Diplodus vulgaris)

Další rybu řadíme do stejné skupiny, jako obladu: jak oblada obecná, tak mořan obecný patří do čeledi mořanovitých (Sparidae). Je snadno rozpoznatelný podle charakteristických černých pruhů za očima a před ocasem. Obvykle jej potkáte v menších hejnech, ve kterých sbírá potravu.

Jde o velice hojný druh ryby ve Středomoří. Může dorůst délky až 45 centimetrů. Co je ovšem zajímavé: jde o pohlavního obojetníka. Mořan se narodí jako samec, pohlaví ale v průběhu života změní. Mezi mořany jde nicméně o jev velice častý, podobně na tom je i následující ryba: pražman mramorovaný.

Pražman mramorovaný (Lithognatus mormyrus)

Také pražman mramorovaný, o kterém již víme, že se rodí jako sameček a hyne jako samička, se řadí mezi mořany. Narazit na něj můžete samozřejmě v Chorvatsku, ale například i v Rudém moři, nebo v Indickém oceánu. Ze všech dosud jmenovaných mořanů je největší: může dorůst délky až půl metru!

Poznáte jej snadno, pražmani mají charakteristické zebrovité zbarvení. Také způsob života jej rychle prozradí: pražman mramorovaný se pohybuje zejména u mořského dna, kde vyhledává potravu. Tu tvoří drobní, u dna žijící bezobratlí.

Kanic písmenkový (Serranus scriba)

Teď něco z jiného soudku: kanic písmenkový již nepatří mezi mořany, ale mezi kanicovité (Serranidae). Kanicové jsou mezi potápěči populární ryby, ovšem ti mají většinou na mysli mnohem větší druhy, například kanice hnědého (Epinephelus marginatus), který dorůstá půlky druhého metru. S tím se kanic písmenkový rovnat nemůže, dorůstá délky jen 35 centimetrů. Jinak je to ale kanic se vším všudy: potápěči o této rybě tvrdí, že je zvědavá.

Poznáte ho jednoduše, dost možná to bude nejbarevnější ryba, na kterou při šnorchlování narazíte. Kanic má rád skalní útvary, v nichž se může ukrýt. Jak již bylo řečeno, jde o kanice se vším všudy, a tak je i kanic písmenkový samotářský lovec, který si brání své teritorium. Lidé se jej však bát nemusí.

Ostnatec velký (Trachinus draco)

Závěrem se ještě podíváme na jednu nebezpečnou rybu, kterou můžete potkat na písčitém dně. Nebezpečí u moře totiž ani vzdáleně nepředstavují jen žraloci (i když i ti v Chorvatsku žijí, jak jsme psali zde), ale i mnohem menší tvorové. Konkrétně ostnatci mohou dorůst délky až 40 cm, ale nebezpečný je osten, který je opatřen jedovou žlázou.

Není ovšem třeba se bát, že se po vás tato rybka bez varování vrhne, pokud ji náhodou na mořském dně spatříte. Osten používají ostnatci k sebeobraně. Jinak se ostnatci v písku často zahrabávají, v čemž jim pomáhají pohyby ocasu.

Zdroj: 1000 ryb. WOOD, Lawson. Ryby a živočichové Středozemního moře.