Mozaiková seč ve městech podporuje dobré životní podmínky drobného hmyzu

Kdysi platilo, že když se městský trávník pravidelně nesekal a nevypadal jako golfové hřiště, lidé si hned začali stěžovat. Buď na vzhled, nebo na klíšťata. Jenže časy se mění a s nimi i pohled na to, jak má městská zeleň vlastně vypadat. Do popředí se dostává mozaiková seč.

Co je to mozaiková seč?

Zjednodušeně: nejde o to posekat všechno naráz, ale nechat část porostu růst dál. Tak vznikne jakási mozaika z vyšších a nižších míst. Některé plochy se sekají klasicky, jiné částečně nebo vůbec.

Tahle metoda není lenost ani rozpočtová nouze, ale záměr. A co je hlavní, funguje ve prospěch přírody. Drobní živočichové, především hmyz, potřebují úkryty, potravu a prostor pro život. A zatímco krátce střižený trávník je pro člověka přehledný, pro čmeláky nebo motýly je to spíš zelená poušť.

Proč je neposekaná tráva důležitá?

Na první pohled to možná vypadá trochu neupraveně, ale právě vyšší tráva a kvetoucí byliny přitahují včely, motýly, brouky nebo třeba pavouky. A ti pak pomáhají udržet přírodní rovnováhu. Opylují, slouží jako potrava pro jiné druhy, a hlavně přinášejí do měst víc života, než si často uvědomujeme.

Studie z evropských měst ukazují, že díky mozaikové seči se počet druhů hmyzu výrazně zvyšuje, a to hlavně tam, kde se jinak sekalo úplně plošně. Navíc, když rostliny dostanou šanci vykvést a vysemenit se, začnou se na trávnících objevovat i druhy, které by jinak zmizely.

Města, která šla příkladem

Třeba v Praze už tenhle způsob uplatňují v parcích i na okrajích sídlišť – konkrétně v lokalitách jako Divoká Šárka nebo Vidoule. Ponechané ostrůvky trávy se tam rychle staly útočištěm pro motýly i divoké včely.

České Budějovice se rozhodly nechat některé trávníky kvést bez zásahů. Bez výsevu, jen s šetrným sečením. Výsledkem jsou místa plná květin, která baví nejen hmyz, ale i lidi. V Písku se sekání změnilo v umění. V trávě vznikají ornamenty a vzory, které mají estetický i ekologický význam.

A třeba v Ústí nad Labem šli ještě dál. Spojili změnu přístupu s informační kampaní, která lidem vysvětlila, proč už nebude všude anglický trávník. A světe div se, většina obyvatel byla nakonec pro.

Co to přináší nám lidem?

Kromě podpory biodiverzity má mozaiková seč i další výhody:

• Zadržuje vlhkost – Vyšší tráva vytváří stín a pomáhá udržovat vlhkost v půdě déle než nízko posekaný trávník. V horkých dnech tak okolí zůstává chladnější, což ocení nejen hmyz, ale i lidé, třeba při procházce nebo v parku u domu.
• Je tišší a levnější – Protože se neseká tak často a plošně, je v ulicích méně hluku ze sekaček. Díky tomu, že se seče méně často, město ušetří nejen na benzínu a práci lidí, ale i na údržbě sekaček a techniky. Tyhle ušetřené peníze se pak můžou použít třeba na sázení stromů nebo péči o květinové záhony.
• Vypadá přirozeně – Na první pohled může vyšší tráva působit trochu divoce, ale když si na ni zvyknete, začne působit jako malý kousek přírody uprostřed města. Navíc v ní brzy zahlédnete pohyb. Čmelák, motýl, kobylka  a najednou zjistíte, že trávník není jen tráva, ale celé malé živé společenství.

Jistě, pořád budou místa, kde má smysl sekat často, třeba kvůli bezpečnosti nebo přehlednosti. Ale u parků, sídlišť nebo okrajů města má mozaiková seč obrovský smysl. A navíc je to vlastně jednoduchá změna, která nebolí a přírodě pomáhá.

Zdroj: Pražská příroda, Ekolist, ScienceDirect