Narval ve skutečnosti nemá roh, ale prodloužený špičák. Ten mu navíc umožňuje vnímat chemické složení vody

V legendách se můžeme dočíst o krásných zvířatech s jedním rohem, ovšem většina z nás vlastně neví, odkud se tyto příběhy vzaly. Překvapivé je, že interpretace dnešního jednorožce pochází z mořského kytovce – narvala jednorohého. Jeho „roh“ však není roh v tom pravém slova smyslu. Jedná se o protažený levý špičák horní čelisti, který mu neslouží ani k obraně, ani k rozrývání ledu, jak si mnozí mysleli. Má totiž mnohem rafinovanější využití.

„Mořský jednorožec“ neboli narval jednorohý je savec z čeledi narvalovitých. K němu řadíme už jen jednoho zástupce, a to běluhu severní. Tato čeleď se vyskytuje v oblasti severního polárního kruhu, mezi Grónskem a severní Kanadou. Tělo narvala dosahuje délky asi 4 metry. Vážit může zhruba 1,5 tuny.

Život – potrava, komunikace, počet a lov

Co se potravy týče, dalo by se říci, že narvalové jsou velmi vybíravá zvířata. Jejich strohý jídelníček se odvíjí mimo jiné od ročního období, takže například v zimě se živí platýsem černým a krakaticí, zatímco v létě zejména treskami. Jednotlivci mezi sebou komunikují pomocí tzv. echolokace, což je schopnost vydávat určité zvukové vlny. Zvuky pak mohou mít podobu bzučení, pískání nebo i cvakání a každý signál má svou vlastní frekvenci. Dnes se u Arktidy vyskytuje přes 50 000 jedinců – vždy tomu tak ale nebylo. V minulých letech patřil narval k nejhojněji loveným kytovcům, a to zejména kvůli jeho nevšednímu vzhledu, kterému byl přikládán mýtický význam.

Sociální hierarchie

Tito slanovodní kytovci se pohybují v hejnech, jež čítají až 10 jedinců. Menší skupinky se poté mohou spojovat do větších, kde můžeme napočítat i přes 800 jedinců. Hejna jsou tvořena buďto hloučkem samců, nebo samicemi s mláďaty. Samci se pak navzájem dotýkají svými kly jako znamení nižšího postavení. Dalším výkladem, proč to dělají, je, že si předávají informace z okolí.

Mořský jednorožec: jak jeho „roh“ opravdu funguje?

Jak jsme již nastínili, ve skutečnosti se o roh nejedná. Narvalům se pouze přetvořil levý špičák horní čelisti, který se spirálovitě stáčí. Jeho velikost se pohybuje kolem 2,5 metru a vyskytuje se především u samců – u samic již není příliš častý (asi jen u 15 %). V ojedinělých případech mohou narvalům narůst kly dva, a to z pravého horního špičáku. Zub si v mládí prořezává cestu skrz horní ret a během života postupně dorůstá. Díky asymetrii jejich chrupu a způsobu růstu si vysloužil tento druh místo mezi opravdovými unikáty.

Lidé se dříve domnívali, že narvalové používají tento výčnělek k lovu a svou kořist na něj napichují. K tomu se také považovalo, že za pomocí svého „rohu“ rozhrnují mořské dno a tím hledají potravu. K dalším teoriím patřilo to, že podobně jako jeleni usilují o samice se svými parohy, bojují o své místo u jejich boku i narvalové. Nepřesnosti se objevily také s myšlenkou, že klem rozhrnují led, aby se mohli nadechnout. Nic z toho ovšem není pravda. Vědci totiž přišli s mnohem více fascinujícími výsledky.

Profesor Harvardské univerzity Martin Nweeia se věnoval výzkumu těchto výjimečných živočichů. Z jeho výzkumů vyplývá, že tento kel je ve skutečnosti velmi citlivý orgán. Nejen, že dokáže reagovat na změny tlaku, teploty, slanosti, ale také na obsah rozpuštěných chemických látek. Dále také pomáhá jedinci orientovat se ve velkých hloubkách a usnadňuje hledání potravy. To vše je umožněno hustou sítí nervových zakončení, jež jsou celým klem bohaté protkána. Zajímavostí je, že na rozdíl od našich zubů, které jsou na povrchu tvrdší než uvnitř, je kel nejtvrdší uprostřed a nejměkčí navenek.

Lidé si rádi domýšlejí věci, u kterých neznají jejich pravý původ či funkci. To však v případě narvalů mohlo vést až k jejich vyhynutí. Nicméně ačkoli jejich „rohům“ byly v minulosti připisovány kouzelné či léčivé schopnosti, dnes už to naštěstí považujeme za přežitek. Díky vědě víme, že kel používají zejména jako ukazatel vlastností vody, na které poté mohou včas zareagovat. Důležité je tyto unikáty chránit, a ne je lovit.

Zdroje: Cs.wikipedia.org, Zoomagazin.cz, Osel.cz, Epochaplus.cz, Abicko.cz, Glexsummit.com