Nejdéle žijící obratlovci? Polární žraloci!

Když je řeč o dlouhověkých obratlovcích, často se mluví o želvách či o velrybách, na nichž se dají nalézt jizvy z devatenáctého století, kdy oceány ve velkém křižovali velrybáři. Přesto není nejdéle žijícím obratlovcem ani želva, ani velryba, ale možná trochu nečekaně žralok. A jde o velice unikátního žraloka, kterého potkáváme v polárních mořích!

Žraloci z mrazivých vod severu

Jde o světlouna malohlavého (Somniosus microcephalus), na kterého můžeme narazit pod mnoha jmény: někdy je v literatuře uváděn jako žralok grónský nebo žralok polární. Svému jménu dělá čest, opravdu jde o žraloka, který obývá ledové vody kolem Skandinávie, Grónska a v částech Severního ledového oceánu. Zatímco v létě se pohybuje u hladiny, v zimě vplouvá do hloubek až 1 200 metrů.

Nejde o žádného malého žraloka, průměrně dosahuje velikosti lehce přes 4 metry. Občas ale dorůstají délky i přes 6 metrů a hmotnosti přes jednu tunu. To z něj činí největší z ryb a paryb arktické oblasti!

Pomalý lovec

Aby v ledové vodě, jejíž teplota se pohybuje v mínusových hodnotách, šetřil energii, musí světloun malohlavý pohybuje velice pomalu. V případě lovu tak není typ žraloka, co by aktivně pronásledoval, ale spíše útočí ze zálohy.

A čím se takový polární žralok živí? Loví hlavonožce, ploutvonožce, tresky nebo mořské ptáky. Někdy jim lov komplikují cizopasní klanonožci, kteří světlouny i připraví o zrak a žralok se tak musí spoléhat na zbytek svých smyslů. Pak má ale ještě pohodlnou alternativu…

Obří mrchožrouti

Jednodušším způsobem, jak přijít k potravě a to je vyhledávání mršin. Pase se na mrtvých tělech velryb či jiných vodních i suchozemských tvorů na které narazí. V souvislosti s tím se ve vnitřnostech světlounů malohlavých nalezeny lidské ostatky. Pravděpodobně ale nešlo o následky žraločích útoků, ale o těla již utonulých námořníků a rybářů.

Když je třeba nalézt mršinu, je výhodné se zdržovat poblíž velrybářských a rybářských lodí, kde sbírá zbytky, které lidé nahází do moře.

Parybí Metuzalém

A jak je to s jejich dlouhověkostí? Vědci přišli roku 2016 na to, že se světlouni malohlaví dožívají až čtyř set let. Znamená to, že dosud žijící žraloci pamatují ještě třicetiletou válku (1618 – 1648)!

Za tu dobu se ovšem trochu změnilo působiště. Nejnověji bylo totiž zjištěno, že se světlouni malohlaví pohybují i v tropických mořích! Vědci z Floridy našli při značkování žraloků tygřích jeden exemplář světlouna malohlavého nedaleko Belize!

Zdroj: novinky.cz, MCMILLAN, Beverly a John A. MUSICK. Žraloci. Praha: Slovart, 2011.PIVNIČKA, Karel, ČERNÝ, Karel a Květoslav HÍSEK, Sladkovodní a mořské ryby Evropy.