Oči člověka a zvířete: Ptáci vidí ultrafialové záření. Jinak vidí i kočky a psi
Jak vypadá svět očima zvířat? Svět, na který hledíme, není stejný pro nás všechny živočichy. Každý z živých tvorů vidí realitu jinak podle úrovně vyvinutí svého zraku v souvislosti s jeho životním stylem a potřebami.
Zatímco my lidé máme oči přizpůsobené barevnému vidění ve dne, mnoho zvířat vidí lépe v noci, jiná zase více vnímají pohyb a další vidí dokonce barvy, které my nedokážeme svým zrakem rozpoznat. A zatímco lidské příslušnice ženského pohlaví si barví vlasy, rty a nehty, v přírodě se takto zkrášlují samečci, aby upoutali pozornost své vyvolené. Samička na druhé straně musí být vidět co nejméně, aby ji neulovil predátor, když se stará o mláďata.
Kočičí noční vidění: Tma není překážkou
Zrak koček není sice tak ostrý jako lidský, ale na druhé straně má nesporné a záviděníhodné výhody. Kočky loví v noci, mají proto oči dokonale přizpůsobené do tmy. Jejich sítnice je sestavena jinak – na rozdíl od lidí mají mnohem větší množství tyčinek (jedna ze dvou světločivných buněk v oční sítnici). Tyčinky zajišťují reakci na nižší intenzitu světla, avšak oproti čípkům (druhá světločivná buňka) nerozeznávají barvy.
Dále kočky disponují speciální vrstvou na sítnici, která funguje jako zrcadlo – vrací světlo zpět na sítnici a tím zlepšuje vidění za šera. Díky této vrstvě si můžeme povšimnout zářících očí ve tmě. Ve dne ovšem kočky nevidí tak dobře. Jsou krátkozraké, a tak vzdálenější obraz vidí rozmazaně. Kromě toho jsou částečně barvoslepé. Dokáží rozeznat hlavně odstíny šedé, modré, žluté a zelené.
Psí svět v odstínech modré a žluté
Mnoho let jsme se domnívali, že většina savců s výjimkou opic rozlišuje pouze černou a bílou barvu. Psi mají podobně jako kočky dobré noční vidění, avšak jejich barevné spektrum je značně omezené. Psi však mají na rozdíl od lidí na sítnici pouze dva druhy čípků, které jsou citlivé na vlnovou délku odpovídající žlutozelené a fialové. Pes dokáže vnímat kombinaci červená – oranžová – žlutá – zelená jako jednu barvu a kombinaci modrá – fialová jako druhou barvu a obojí dokáže odlišit od černobílého obrazu, ale jednotlivé barvy uvnitř těchto skupin rozlišit nedokáže.
Ptačí pohled: Více barev, než si dokážeme představit
Ptačí zrak je jedním z vůbec nejlepších v celé živočišné říši. Ptáci mají výborně vyvinutou sítnici, která obsahuje mnohem více fotoreceptorových buněk než lidské oko a mají tak neuvěřitelně ostrý zrak. Díky celkem čtyřem druhům barevných receptorů jsou schopni vidět širší spektrum barev, včetně dokonce ultrafialového světla, které je pro lidské oko neviditelné.
Díky tomu vnímají svět podstatně odlišněji než lidé – např. zelená zeď listů a stromů, která nám splývá do jedné plochy, je pro ptáky plná kontrastů. Horní stranu listí vidí výrazně světleji než spodní a díky tomu ostřeji vnímají trojrozměrnou strukturu překrývajících se listů. Lépe se tak mohou ve větvích orientovat, pohybovat a nacházet potravu. Schopnost vidět UV světlo jim poslouží při hledání potravy, identifikaci partnerů a orientaci. Zároveň dokáží vidět v široko zorném úhlu, který u některých může být až 360°.
Hmyzí mozaika: Svět v ultrafialových vzorech
Hmyzí oči se velmi odlišují od všech ostatních zvířat. Většina druhů hmyzu má tzv. složené oči, které se skládají z tisíců drobných jednotek, přičemž každá jednotka zachycuje určitou část obrazu a výsledek dohromady tvoří mozaikový obraz. Díky vnímání obrazu jako množství menších částí mají široké zorné pole a velice rychlá reakce na pohyby.
Také některý hmyz je schopen vidět UV světlo – např. včely, které mají díky tomu lepší orientaci mezi květinami, které odrážejí UV světlo, a tak snadněji dokážou nalézt nektar.
Hadí infračervený radar: Vidění teplem
Některé druhy hadů jsou také schopny vnímat infračervené záření, díky čemuž dokážou najít potravu i v dokonalé tmě, vyhýbat se predátorům a nacházet místa, kde se mohou vyhřívat. Vidění plazů je odlišné podle toho, kde konkrétní druh žije – každý plaz ale potřebuje umět rozlišit tvar a mnohdy i barvu kořisti. Také potřebuje umět vnímat pohyby živočichů.
Plazy žijící pod zemí nebo ve vodě, mívají oči malé. Na druhé straně plazi na povrchu půdy se na svůj zrak spoléhají již poměrně často. Mnozí plazy také rozeznávají barvy – zejména červenou a žlutou. Někteří druzi hadů (zejména chřestýši) dovedou také rozeznat tělesné teplo své kořisti. Při jejím vyhledávání se tedy mohou spoléhat hned na dvě své smyslové funkce.
Plazi mají zrak chráněný podle podmínek, kde žijí. Zdroj: shutterstock.com
Kdo vidí nejlépe a kdo je na tom bídně?
Zrak je fascinující smysl, který se v různých mírách liší u každého živočicha. Zatímco lidé dokážou rozlišit poměrně široké spektrum barev, mnoho živočichů má zrak v tomto ohledu omezen. Na druhé straně je každé zvířecí oko jiné a fascinující. Někteří živočichové dokážou rozeznat UV světlo, infračervené záření nebo dokonale vidí ve tmě. Kdyby to byla soutěž – nejdokonalejší vidění mají pravděpodobně dravci, jako jsou orli a sokoli. Mohou rozeznat drobnou kořist i na vzdálenost několika stovek metrů.
Zdroj: junior.rozhlas.cz, lihne-inkubatory.cz, zvirecisvet.cz
