Orlosup: Tento impozantní opeřenec se může živit i kostmi

Orlosup je jedním z nejzajímavějších ptáků, které můžeme potkat na evropském nebi. Vypadá jako z dávných časů, majestátně létá nad horami a živí se něčím, co by většinu z nás ani nenapadlo – kostmi. Navíc má v přírodě důležitou roli, kterou bychom neměli přehlížet. Bohužel mu ale čím dál víc hrozí, že z našich hor jednou úplně zmizí.

Když se řekne dravý pták, většině lidí se vybaví orel nebo sokol. Ale málokdo zná orlosupa, impozantního opeřence s rozpětím křídel kolem tří metrů, který klidně krouží vysoko nad horami a vyhlíží něco, co ostatní zvířata nechávají být: zdechliny a hlavně kosti. Přitom právě on patří mezi přírodní „úklidové služby“, které pomáhají udržovat krajinu čistou a zdravou. V horách, kde žije, má nezastupitelnou roli. Jenže čelí celé řadě hrozeb, které ho vytlačují z míst, kde dřív běžně létal. Jeho návrat do některých oblastí je možný ale jen díky péči ochranářů a zájmu nás všech.

Vzhled, který nepřehlédnete

Orlosup je opravdu nepřehlédnutelný. Kromě obřích křídel má výrazný hákovitý zobák, černé „vousy“ pod očima a peří, které si často přibarvuje oranžovým prachem z jílu. Nikdo však přesně neví proč, ale asi je to jeho způsob, jak se líbit nebo vypadat důležitě.

Orlosup se vyskytuje především ve vysokých horách. Zahlédnout ho můžete například v Alpách, Pyrenejích nebo třeba na Kavkaze. Žije jako samotář a nebo v páru. Je velmi tichý, ale když se vznese nad krajinu, zanechá dojem.

Živí se kostmi

Zatímco si jiní supi dají raději maso, orlosup jde na to trochu jinak. Specializuje se na kosti. A ne ledajaké. Klidně si poradí i s těmi většími, které rozbíjí tak, že je v letu pustí z velké výšky na skály. Jakmile se roztříští, pozře je a jeho extrémně silné žaludeční šťávy si s nimi poradí. Díky tomu využije i to, co ostatní zvířata nechávají za sebou.

Je to trochu morbidní, ale velmi užitečné. Odklízením zbytků pomáhá orlosup zpomalovat šíření nemocí a udržovat prostředí v rovnováze. V podstatě dělá to, co bychom mohli nazvat „přírodní recyklací“.

Proč jich ubývá?

Přestože je orlosup silný a přizpůsobivý, jeho počty v posledních desetiletích klesají. A důvodem je opět člověk. Tady jsou hlavní problémy:

• Otrávené návnady: Lidé někdy kladou otrávené maso, aby se zbavili šelem, jako jsou vlci nebo lišky. Jenže k masu se dostane i orlosup a nepřežije to.
• Elektrické dráty: Jeho široká křídla a zvyklost létat vysoko mu způsobují problémy při střetech s vedením vysokého napětí.
• Rušení lidí: Turisté, paraglidisté nebo horolezci často nevědomky ruší hnízdící páry, které pak mohou snůšku opustit.
• Méně potravy: Moderní hospodaření s dobytkem často znamená, že zdechliny mizí rychleji než dřív, nebo se odklízejí, čímž se orlosup dostává do potravní nouze.

Důsledky jsou vážné. V některých oblastech orlosupi úplně vymizeli a z přírody se ztrácí.

Šance na záchranu

Naštěstí existují lidé, kterým na orlosupech záleží. Vznikají projekty, které pomáhají s návratem těchto ptáků do hor, kde už dřív vyhynuli. V Alpách už se orlosupi znovu usadili díky vypouštění jedinců z odchovů a důslednému sledování jejich pohybu pomocí GPS.

Záchranné programy také informují veřejnost, proč je důležité nevystavovat přírodu jedům a jak se v chráněných oblastech chovat ohleduplně. Zoologické zahrady se podílejí na chovu orlosupů, kteří se pak vracejí do volné přírody. Je to běh na dlouhou trať, ale naděje tu je.

Orlosup je fascinující tvor, který má v přírodě jasné místo. Není to jen velký pták, je to důležitý pomocník, který se stará o čistotu hor a přirozený řád. Jeho schopnost živit se kostmi zní zvláštně, ale právě to z něj dělá jedinečného hráče v přírodním systému. Bohužel jeho existence visí na vlásku kvůli jedům, elektrickým drátům a rušení ze strany lidí. Pokud ale budeme chtít, můžeme mu pomoci. A možná pak jednou, při toulkách horami, zahlédneme ve výškách kroužit tohohle tichého obra, jak si dělá svou nenápadnou, ale nesmírně důležitou práci.

Zdroje: Cs.m.wikipedia.org, Fact Animal, BBC