Podvodné taktiky zvířat: Mistři klamu jsou hlavně papoušci, kteří umí imitovat člověka
Podvod je starý jako život sám. V přírodě je to často otázka přežití, a tak se vybrané druhy naučily klamat zrak, sluch i čich svých protivníků. Někdy jde o drobné finty, jindy o grandiózní divadlo na úrovni hollywoodských speciálních efektů. Pod povrchem každé takové lsti se skrývá evoluční tlak: být o kousek rychlejší, chytřejší či méně nápadný než soupeř.
Jak ale tato hra proti fair play funguje v praxi? Pojďme se podívat na živočichy, kteří by se bez uzardění mohli živit jako iluzionisté – a zjistit, proč jim jejich podvodné role tak dokonale procházejí.
Mistr převleků: chobotnice maskovaná
Chobotnice maskovaná (Thaumoctopus mimicus) z indonéských mělkých vod dostala své jméno právem. Umí na počkání „přehrát“ sérii věrohodných rolí: tvarem i chůzí napodobí platýze, černožlutou barvou a nataženými chapadly zase děsivého mořského hada či jedovatého perutýna. Když se cítí ohrožená, zvolí variantu, která predátora odradí nejspolehlivěji – něco jako výběr kostýmu podle publika.

Kudlanka korunková: květ, který loví
Hymenopus coronatus, přezdívaná orchidejová kudlanka, vypadá na první dobrou jako okvětní plátek tropické orchideje. Barevné lesky jejích křídel odrážejí ultrafialové světlo podobně jako opravdové květy, a tak lákají opylující hmyz přímo na dosah smrtících předních nohou. Vědci zjistili, že samice jsou větší a květinovější než samci – jednoduše proto, že se jim vyplatí být co nejpřitažlivější návnadou.
Drongo vidloocasý: mistr falešného poplachu
Africký pták drongo vidloocasý (Dicrurus adsimilis) má v repertoáru desítky poplašných signálů různých druhů, od surikat po oryxy. Jakmile hlídkuje nad zvířaty s kořistí v zobáku, spustí věrohodnou nahrávku útoku sokola či jestřába. Oklamaní savci upustí svačinu a prchají, zatímco drongo bez práce hoduje. Studie ukázaly, že každou sérii falešných výkřiků prokládá vlastní drongovskou „pravdou“, čímž si drží důvěryhodnost. Jinými slovy – lhář, který ví, kdy mluvit pravdu.
Sépie vějířovitá: tajný převlek Casanovy
Samečci sépie vějířovité (Sepia apama) se při námluvách dostávají do nerovného boje, velcí samci totiž hlídají partnerky vskutku žárlivě. Menší konkurenti proto vsadili na přetvářku: polovinu těla zbarví samičím vzorem a tu obrátí k dominantnímu samci, zatímco druhou půlkou vysílají svůdné signály opravdové samici. Výsledkem je milostný úskok přímo pod nosem rivala, odhalený až analýzou zpomalených záběrů. Zkrátka kabaret, který by ocenil každý špión.
Kukačka obecná: profesionální parazit
Kukačka obecná (Cuculus canorus) si ušetřila starosti s hnízděním tím, že svá vejce podstrčí do cizích hnízd – a aby nevyčnívala, dokonale napodobí vzor a barvu hostitelských vajec. Hostitelé sice vyvinuli schopnost podvrhy poznat, jenže kukačky nezůstaly pozadu a jejich kopie se neustále vylepšují.
Papoušek kea: zraněný herec z Jižních Alp
Nestor kea (Nestor notabilis) patří mezi nejbystřejší ptáky planety. Jedna pozoruhodná historka z 1970. let popisuje, jak si ochočený kea okatě vymyslel bolavé chodidlo, aby získal pozornost své lidské pečovatelky – dokonce zvedl omylem druhou nohu, než která mu byla ráno nechtěně přišlápnuta. Ornitologové spekulují, že šlo o vědomou taktiku, nikoli jen o naučené žebrání. Ať tak či onak, kea ukázal, že podvod nemusí být jen chemický či barevný – může mít i podobu dobře nacvičeného melodramatu.
Drobné lži ve velkém světě
Od mořského dna po savanu vidíme, že klam je v přírodě legitimní strategií. Někteří podvodníci se maskují, jiní zapojují chemii či zvuk, další manipulují přímo rodičovským pudem a všichni tím zvyšují šanci na přežití a rozmnožení. Pro vědce zároveň představují živé laboratoře evolučního inženýrství, pro nás ostatní fascinující připomínku, že realita v divočině bývá zajímavější, než bychom čekali.
Zdroje: researchgate.net, animals.howstuffworks.com, royalsocietypublishing.org, wiley.com