Rozzuření buvoli si pohazují lvem jako hadrovou panenkou

Příroda vybavila predátory silnými zuby, ostrými drápy a dalšími účinnými zbraněmi. Ani zamýšlená kořist však často není zcela bezbranná. Jak už to tak v divočině chodí, někdy se z lovce k jeho velké smůle stane oběť. Přesně takový osud potkal jednoho krále zvířat, který proti stádu rozzuřených buvolů neměl šanci.

Lvi jsou na rozdíl od jiných velkých afrických koček velmi společenští. Žijí ve smečkách, které se obvykle skládají z koalice 1-4 samců a několika příbuzných lvic s mláďaty. Odpočívající lvi si mezi sebou projevují náklonnost, když ale dojde na jídlo, každý se snaží urvat co největší kus.

Potravu loví menší, hbitější a rychlejší samice. Spolupracují spolu, snaží se kořist obklíčit z několika stran, aby ji pak rychlým sprintem dohnaly a usmrtily prudkým výpadem.

Úkolem lvích samců je střežit teritorium a hlídat ulovenou kořist před predátory a mrchožrouty. Jen pokud se smečka snaží skolit velké zvíře jako třeba buvol, zapojí se do akce a svou vahou pomůže samicím dostat býložravce na zem, kde jej už snadno usmrtí.

Ne vždy jsou ale lvi při lovu buvolů úspěšní. Jejich protivník je totiž dost agresivní nátury a umí se bránit. Pokud buvolovi zbývá dost síly, snaží se útočníka obejít zezadu, nabodnout na rohy, vyhodit do vzduchu a po dopadu na zem ušlapat kopyty. Přesně to se stalo osudným lvu s tmavou hřívou na videu z jihoafrických plání.

Jedna nula pro buvoly

Skupina lvích samců dostala chuť na buvolí maso. Odhodlaně sledovala velké stádo buvolů a při tom si vytipovala jeho nejslabší článek. Po chvíli se lvům podařilo odehnat jednoho buvola od stáda. Když ho obklíčili, jeho konec se zdál nevyhnutelný, proti ostrým drápům a čelistem se stiskem až 1 300 newtonů prostě neměl šanci.

Jenže pak se to pokazilo. Buvolovo zoufalé bučení tváří v tvář smrti přivolalo zbytek stáda. Rozzuření buvoli obklopili jednoho z předátorů, známého lva s tmavou hřívou z Avoca, a nedali mu šanci uniknout jejich dupajícím kopytům.

Lev ležící v trávě se jistě třásl strachy, když se k němu ze všech stran blížily skloněné hlavy. Buvoli jej několikrát nabrali na ostré rohy a pohazovali si ním ve vzduchu jako hadrovou panenkou. Lev se snažil bránit, nakonec ale musel spasit život útěkem do blízkého křoví, kam na něj kopytnaci nemohli.

Zachránil jej až příchod smečky, která buvoly zaplašila. Těžce zraněný lev pak jen odpočíval v křoví a lízal si rány. Po útoku přežil jen několik dní, než svým zraněním podlehl. Na jeho mršině si nakonec pochutnala smečka hyen.

Zdroj: Latest Sightings