Sova dokáže otočit hlavu až o 270 stupňů díky speciální stavbě páteře a přizpůsobenému cévnímu systému
Sovy často vypadají, jako by jen tak tiše sledovaly svět kolem sebe. Nenápadné, klidné, skoro až zamyšlené. Ale v jejich těle se ukrývá něco, co by se dalo nazvat malým zázrakem. Umí otočit hlavu skoro úplně dozadu, aniž by jim to způsobilo sebemenší újmu. Nejde o žádný trik, ale o dokonalé spojení pružné páteře a cévního systému, který funguje jako dobře namazaný stroj i při pohybech, které by jinému živočichovi přivodily kolaps.
Když sova nehybně sedí na větvi a najednou pomalu otočí hlavu tak, že jí vidíte týl, působí to až nadpřirozeně. Pro ni je to ale úplně běžný pohyb, žádné ohrožení zdraví, žádné omezení. Člověk by si při něčem takovém přivodil minimálně zablokovaný krk, v horším případě by mohlo dojít k poranění cév nebo páteře. Jenže sova má tělo, které si příroda navrhla přesně pro život, kde se neloví zbrkle, ale s tichým nadhledem a dokonalým rozhledem.
Dvojnásobek obratlů znamená dvojnásobek pohyblivosti
Většina ptáků si vystačí se sedmi krčními obratli. Sova jich má čtrnáct a právě v tom je celá záhada. Nejde jen o větší počet, ale i o způsob, jakým jsou obratle tvarované a poskládané. Některé mají širší kanál pro míchu, jiné jsou zakřivené tak, aby mezi sebou vytvářely prostor pro pohyb. Všechno je to promyšlené a účelné, žádná část krku není navíc.
Krční páteř sovy je navržená chytře a účelně. Spojuje v sobě pevnost a zároveň překvapivou ohebnost. Díky tomu zvládne otočit hlavu skoro dokola, aniž by při tom musela jakkoliv narušit svůj klid nebo rovnováhu. Tělo nehne ani pírkem, ale hlava se pomalu přetočí a bez námahy sleduje okolí. V přírodě, kde rozhoduje rychlost reakce a schopnost neprozradit se, je to obrovská výhoda. Zatímco jiné ptáky pohyb těla snadno prozradí, sově stačí jen tichý obrat hlavy a má všechno pod kontrolou.
Oči napevno, ale rozhled jako král
Sovy mají jednu zvláštnost, která se může zdát jako nevýhoda. Nemohou hýbat očima. Ty mají uložené hluboko v lebce, napevno, bez možnosti pohybu do stran. Jenže příroda to vyvážila jinak. Co nezvládnou očima, doženou hlavou.
A právě proto potřebují tak velký rozsah pohybu. Díky tomu, že se mohou dívat téměř za sebe, získávají rozhled, který by jim záviděl nejeden dravec. Navíc mají obrovské zornice a výborné noční vidění. Jejich pohled je zvláštně intenzivní, jako by viděly víc, než dává smysl. Možná i proto v lidech odjakživa vyvolávají respekt.
Hlava se točí, mozek zůstává v klidu
Kdyby člověk zkusil otočit hlavu tak jako sova, nejspíš by skončil na pohotovosti. Prudký pohyb by mohl přerušit přívod krve do mozku. Sovy mají ale jiný systém. Jejich tělo je na tyto extrémní pohyby připravené.
Uvnitř krku mají drobné krevní zásobníky, které v případě potřeby vypomůžou. Pokud se některá céva během otočení trochu stlačí, mozek dostává krev právě z těchto zásob. Cévy jsou navíc pružné, širší než u jiných ptáků a chráněné vrstvou tuku. Všechno spolu ladí jako dobře vyladěný nástroj. Žádná část tu není zbytečná, všechno má svůj smysl a funkci.
Když ticho loví
Sovy neloví jako jestřábi. Nevrhají se po kořisti z velké výšky, ale naopak. Všechno dělají tiše, nenápadně a s obrovskou přesností. Jejich let není slyšet, přistání je měkké a téměř nepostřehnutelné.
Potřebují mít oči i uší všude a přitom zůstat neviditelné. A právě tady se naplno ukazuje výhoda pohyblivého krku. Stačí nepatrně pootočit hlavu a získají přehled, který by jinému ptákovi trval věčnost. Tělo zůstává nehybné, ale hlava pracuje jako kompas. Srovnává zvuky, sleduje stíny, vyhodnocuje každý pohyb. A když přijde ten správný okamžik, stačí jeden tichý skok a večeře je na cestě.
Moudrost v peří
Sovy nejsou jen symbolem moudrosti, protože vypadají zadumaně. Jsou moudré tělem. Jejich anatomie je výsledkem milionů let vývoje a každý její kousek má svůj důvod. Dvojnásobný počet obratlů, cévy připravené na otočky, oči napevno a hlava, která se téměř nikdy nezastaví.
Zdroje: Time, ScienceDirect, Wikipedie
