Tato zvířata mají největší oči na Zemi a výjimečný zrak. Mezi rekordmany patří oliheň a nártouni
Dívat se na svět lidskýma očima se může zdát dokonalé. Při zdravém zraku vnímáme nespočet barev a vidíme ostře i na několik desítek metrů. To jsou vlastnosti, které se mohou jevit nadstandardně, ale existují tvorové, vedle kterých si budeme připadat průměrně.
Sovy
Tito dravci jsou perfektně vybaveni k nočnímu lovu. Jsou pověstní svým tichým letem, soví peří minimalizuje hluk. Jejich kořisti jsou obvykle drobní hlodavci mající velmi citlivý sluch i zrak. A tak je potřeba, aby sovy spatřily svůj cíl dříve, než budou zpozorovány. Proto mají jedny z nejvyspělejších očí v ptačí říši. Podle odhadů jsou téměř stokrát citlivější na světlo ve tmě než ty naše.
V sítnici mají tyčinky navíc, které detekují pohyb a stíny. Jejich oči jsou vybaveny speciální membránou, zvanou tapetum lucidum, která odráží světlo, které by normální oči nezaznamenaly. Díky tomu vidí ve tmě mnohem ostřeji.
A aby toho nebylo málo, jejich bulvy jsou relativně těžké. Naše oči v dospělosti tvoří asi 0,003 % naší celkové hmotnosti. U sov je to blíže k 5 %, což odpovídá tomu, že by člověk nosil v hlavě činku o váze 3 kg.

Pštrosi
Mají největší oči ze všech suchozemských obratlovců. Ve skutečnosti jsou větší než jejich mozek a rozměry se podobají kulečníkové kouli. Jsou pětkrát větší než oči člověka a dokážou rozeznat zvíře velikosti psa na vzdálenost 3 km.
Rozpoznání vzdálených a často maskovaných predátorů v savanách, je klíčové k jejich přežití. Zpozorovat lovce a utéct dřív, než budou chyceni. Pštrosi dokáží běžet rychlostí přes 45 km/h, což jim dává šanci uniknout predátorům, jako jsou lvi, levharti, hyeny a gepardi.

Nártouni
Nártoun je jeden z nejmenších známých primátů. V poměru k velikosti jeho těla má největší oči ze všech savců. Každá oční bulva je přibližně stejně velká jako jeho mozek. Podobně jako sovy i oni mají v očích více tyčinek citlivých na pohyb než čípků citlivých na barvu. Díky tomu získali vynikající noční vidění, ale jinak jsou barvoslepí.
Své schopnosti využívají lovu drobného hmyzu a pavoukovců, které dokáží ve tmě přesně lokalizovat. Jejich krásné velké oči však mají nevýhodu a tou je jejich lebka. Ta je vzhledem k jejich obrovským očním důlkům neobyčejně křehká a to až tak, že například v zajetí nemusí přežít čelní náraz do klece.

Chobotnice kolosální – oliheň
Držitelem světového rekordu pro největší zvířecí oko není nikdo jiný než kolosální chobotnice. Její oční bulvy měří až 28 cm v průměru. Mohou dorůst délky okolo 10 m (včetně chapadel).
Své oči používají k detekci slabých stop bioluminiscence v půlnoční zóně oceánu, tisíce metrů pod hladinou. Vědci se domnívají, že svítící skvrny za očima, zvané fotofory, slouží jako druh biologického světlometu, díky němuž mohou chobotnice sledovat jakýkoli pohyb v temných hlubinách.

Zajímavost ze světa olihní: Pokud bychom brali v potaz velikost očí k poměru těla, tak celkovým výhercem je upíří chobotnice patřící mezi drobné olihně. Na délku měří nanejvýš 30 cm, ale její červené oči jsou široké asi 2,5 cm.