V kočičí kavárně se chovejte ohleduplně: Kočky nerušte a nenabízejte jim své jídlo

Voňavé espresso provoní místnost, tlumené světlo dopadá na polštář a po podlaze se tiše protáhne mávající ocas. Předení splývá s měkkým hučením mlýnku a čas se na chvíli zpomalí – přesně na tolik, na kolik si přejí kočky, které vládnou celému prostoru.

Jak si ale odnést klidný zážitek, aniž bychom chlupaté osazenstvo vystresovali? A co všechno by měl člověk vědět dřív, než zarezervuje místo v populární kočičí kavárně?

Kočka není atrakce, ale osobnost

První a nejdůležitější pravidlo zní: kočka si vybírá kontakt sama. Přihláška k mazlení vychází z kočičí iniciativy – nikoli z lidské potřeby hladit. Sedí-li zvíře na vyhřátém parapetu a nezvedá hlavu, nechte ho spát. Překvapivé vyrušení může skončit syčením i škrábnutím a vysoký puls pak mají oba aktéři.

Hygiena na prvním místě

Dezinfekční dávkovač je u dveří z dobrého důvodu. Kočičí kavárny zpravidla vyžadují umytí či dezinfekci rukou před vstupem do kočičí zóny, aby se zbytečně nešířily viry ani pachy zvenčí. Stejně tak platí zákaz krmení koček lidskými dobrotami – jejich trávení si s latté pěnou ani dortovou šlehačkou neporadí, nemluvě o kofeinu či umělých sladidlech.

Ticho léčí, hluk škodí

Kočky slyší až dvakrát vyšší frekvence než člověk, proto jim křik nebo dětské výskání trhá uši. V pravidlech bývá výslovně zakázáno běhání, dupání či hon na hračku přes půl místnosti. Chcete-li upoutat pozornost, stačí lehce zašustit peříčkem – kdo chce, přijde. Kdo nechce, ať spí dál.

Respekt k dětem i mazlíkům

Kočičí kavárny vítají rodiny, ale obvykle trvají na tom, aby na každé dvě děti připadal alespoň jeden dospělý dozor. Rodiče by měli potomkům vysvětlit, že kavárna není hřiště a kočka není plyšák. Pokud máte doma malou nezastavitelnou raketu, zvažte, zda jim hodinové sezení mezi odpočívajícími zvířaty vůbec udělá radost.

Co určitě nedělat

• Budit spící kočku nebo ji brát do náruče proti její vůli.
• Používat blesk při focení – citlivé oči by mohly utrpět.
• Blokovat zvířeti únikové cesty či ho pronásledovat po místnosti.
• Pouštět dovnitř vlastní mazlíčky – psi, křečci ani potkani nemají vstup.
• Strkat ruce do přepravek nebo toalet, kam si kočky chodí odpočinout.

Personál většinou napomíná jen dvakrát; potřetí vás zdvořile vyprovodí.

Kdo by si měl návštěvu rozmyslet

Podle posledního stanoviska britských organizací RSPCA a Cats Protection je dlouhodobý pobyt více koček v kavárně potenciálně stresující, zvlášť když se střídají skupiny hostů. Alergici, těhotné ženy nebo lidé s oslabenou imunitou by proto měli vstupovat na vlastní nebezpečí – zkrátka s vědomím možných rizik. Zvířecí ochránci navíc upozorňují, že kočky jsou teritoriální solitérky. Větší skupiny v omezeném prostoru proto mohou znamenat šarvátky i šíření nemocí.

Jak se připravit, aby si to užili všichni

1. Rezervujte si termín předem. Kapacita bývá limitovaná kvůli pohodě zvířat.
2. Přijďte přesně. Seskok o patnáct minut dřív naruší klidnou pauzu předchozí skupině.
3. Oblékněte se „na chlup“. Tmavý svetr a světlé chlupy nejdou dohromady, vemte si něco, co chlupy snese.
4. Přečtěte si pravidla dopředu. Bývají stručná, ale ušetří trapné výčitky.
5. Dejte kočkám čas. Otevřená knížka nebo notebook často lákají víc než hračky; kočka miluje, když může „pomáhat“ z vlastní iniciativy.

Klidný host = klidná kočka. Tím spíš, že mnoho podniků spolupracuje s útulky a pomáhá se socializací adoptovatelných svěřenců.

Na rozloučenou

Kočičí kavárna není instagramová kulisa, ale sdílené útočiště. Když budete ctít hranice chlupatých obyvatel, dostanete na oplátku předení a zvědavý čumáček v šálku cappuccina. Jinými slovy – dopřejte kočkám respekt a ony vám na oplátku naservírují nenapodobitelný zen, který zklidní i ten nejdivočejší den.

Zdroje: RSPCA, cats.org.uk, theguardian.com, Mazlíčci v pohybu