Zooterapie pomáhá při fyzických i psychických problémech. Dobře dělá kontakt se psem, kočkou i koněm
Zvířata nám často dokážou porozumět lépe než lidé. Jejich láska není podmíněná, nehodnotí nás, jen jsou – a právě to má blahodárné účinky na tělo i duši. Právě na těchto principech stojí zooterapie, tedy cílené využívání zvířat k léčebným nebo podpůrným účelům. Ačkoli se může zdát, že jde o módní trend, ve skutečnosti má tahle metoda pevné místo v moderní zdravotní i sociální péči.
Kůň, pes, kočka i morče – každý má svou roli
Zooterapie není jednotná disciplína. Dělí se podle druhu zvířete i podle cíle, kterého chceme dosáhnout.
Canisterapie (se psy) – Psi jsou častou volbou díky své schopnosti navazovat kontakt a číst lidské emoce. Pomáhají dětem s autismem, seniorům v domovech i pacientům s fyzickým hendikepem. Dokáží motivovat ke cvičení, zklidnit záchvat úzkosti nebo „jen“ potěšit přítomností.
Hipoterapie (s koňmi) – Kůň přirozeným pohybem stimuluje svaly jezdce, a proto se často využívá při rehabilitaci dětí s dětskou mozkovou obrnou nebo pacientů po úrazech. Zároveň působí pozitivně i na psychiku.
Felinterapie (s kočkami) – I kočky si nacházejí své místo v terapii, hlavně u lidí, kteří potřebují zklidnění, snížení stresu nebo pocit blízkosti. Jemné předení a klidná přítomnost má nečekaný terapeutický potenciál.
Malá zvířata (morčata, králíci, papoušci) – V domovech pro seniory nebo školkách se setkáme i s menšími zvířaty. Učí děti empatii a zodpovědnosti, starším lidem přinášejí radost a rozptýlení.

Pomoc při úzkosti, autismu i rehabilitaci
Zooterapie je překvapivě všestranná. Pomáhá:
- dětem s poruchami autistického spektra, ADHD nebo logopedickými problémy,
- seniorům trpícím demencí, Alzheimerovou chorobou či osamělostí,
- lidem s fyzickým postižením, po úrazech nebo operacích,
- pacientům s depresí, úzkostmi, PTSD i chronickým stresem.
Zvíře zde není jen „přítel na hraní“, ale aktivní terapeutický nástroj – vždy pod vedením vyškoleného odborníka.
Hradí to pojišťovna? Možnosti tu jsou
Zooterapie zatím není běžně hrazená z veřejného zdravotního pojištění – alespoň ne plošně. Přesto existují výjimky. Některé neziskové organizace nabízí terapii zdarma díky dotacím nebo darům. Některé speciální školy a zařízení zooterapii zahrnují do své péče, aniž by byla pro klienty zpoplatněná. A některé zdravotní pojišťovny, jako například VZP či OZP, občas nabízejí příspěvky na alternativní terapie v rámci preventivních programů – je dobré si konkrétní možnosti ověřit.
Zvíře jako most zpět k sobě
Nejde jen o roztomilé mazlení. Zooterapie je dnes seriózní disciplínou, podloženou vědeckými výzkumy i praktickými výsledky. Ať už jde o snížení krevního tlaku, zvýšení hladiny oxytocinu (tzv. hormonu důvěry), nebo prostě úsměv na tváři dítěte, které se díky zvířeti konečně otevře okolí – účinek je reálný.
A co je nejkrásnější? Tihle chlupatí terapeuti neřeší, kdo jsme, odkud jsme nebo co máme za sebou. Prostě přijdou, položí hlavu na klín – a začnou léčit.

Kam se obrátit, když chcete zooterapii vyzkoušet?
Zaujala vás možnost využít zooterapii pro sebe nebo své blízké? Tady je pár tipů, jak začít:
Zeptejte se svého lékaře nebo terapeuta. Mnozí odborníci dnes spolupracují s canisterapeutickými či hipoterapeutickými organizacemi a mohou vám doporučit ověřené kontakty.
Hledejte certifikované terapeuty. Zvíře samo o sobě nestačí – vždy by mělo být součástí odborně vedené terapie, ideálně s akreditací.
Mrkněte na nabídky neziskovek a center. Například Helppes, Pestrá, Alfa Human Service nebo sdružení kolem hiporehabilitace nabízejí široké spektrum služeb po celé ČR.
Ptejte se pojišťovny. V některých případech můžete na terapii získat příspěvek – hlavně pokud je součástí širší rehabilitační péče.
Zdroj: stoplusjednicka.cz, is.muni.cz