Zvířata z pohádek: Zdaleka nejde jen o sojku práskačku
Když se řekne zvíře v pohádce, mnohým z nás naskočí vzpomínka na sojku práskačku z Krkonošských pohádek. Ale zvířecí postavy v pohádkách, to je mnohem širší svět, plný moudrosti, humoru i nečekaně silných emocí.
Zvířata v pohádkách totiž často nejsou jen roztomilá kulisa. Mají osobnosti, názory a někdy jsou i nositeli poselství, který nám dětem (a přiznejme si, i dospělým) ukážou svět z trochu jiné perspektivy.
Sojka, co věděla všechno první
Začneme doma, u Krkonošských pohádek. Sojka práskačka, drobná, ale hlasitá svědkyně všeho, co se kde šustlo, byla Krakonošovou očima i ušima. Ačkoli se slovo práskačka v běžném životě nenosí, v pohádce její role byla zásadní. Bez ní by Krakonoš možná o některých nepravostech Trautenberka vůbec nevěděl. Její postava symbolizuje spravedlnost, všímavost i připravenost jednat, když se děje bezpráví.

Lví král
Pokud máme z českých hor odbočit rovnou do africké savany, Lví král je jasná volba. Lev Simba si prošel vším, od bezstarostného mládí po exil a návrat do čela říše. Spolu s ním jsme se smáli s Timonem a Pumbou, plakali při smrti Mufasy a tleskali, když Scar dostal, co si zasloužil.
Zvířata v tomto filmu nejsou jen zvířata. Jsou to archetypy: moudrý vůdce, proradný zrádce, lehkovážní přátelé, statečný hrdina. A právě to dělá z Lvího krále nadčasovou klasiku.
Krteček
Malý černý Krteček, jak ho stvořil Zdeněk Miler, nás naučil, že i s drobnou postavou a bez zbytečných slov se dají dělat velké věci. Je laskavý, zvídavý, šikovný, a hlavně vždycky pomůže. Nezná zášť ani pýchu. A kolik z nás by si dnes přálo mít jeho klid a trpělivost, když něco nefunguje?
Maxipes Fík
Kdo by neznal Maxipsa Fíka. Když ho Ája dostala jako malé štěně, netušila, že jí z toho vyroste pes, který hraje hokej, řídí autobus a řeší případy v roli detektiva. Jejich příběhy jsou nejen vtipné, ale i lidské. Ukazují, že přátelství nemá žádné rozměrové limity, a že věci se dají zvládat s nadhledem a humorem.
Madagaskar
V moderních animácích pak nesmí chybět Madagaskar. Parta zvířat, která se dostane ze zoo do divočiny a zjistí, že život za plotem nebyl tak špatný. Lev Alex, zebra Marty, žirafa Melman a hrošice Glorie se musejí naučit přežít v reálné džungli. A my s nimi pochopíme, že svoboda a dobrodružství nejsou pro každého to stejné. Někdo chce běhat po savaně, jiný si radši lebedí v zoo s čerstvou rybou na talíři.

Zvířata jako zrcadlo člověka
Ať už je to Bambi, Dumbo, Zootropolis nebo český Štaflík a Špagetka, pohádková zvířata nás učí mnohem víc, než bychom na první pohled čekali. Ukazují nám předsudky, odhodlání, přátelství, ztrátu i naději.
Mají srdce, a někdy větší než mnozí lidé. A právě proto si je pamatujeme. Proto s nimi prožíváme dětská léta i pozdní večery na pohovce. Proto je máme pořád tak rádi.
Zvířecí hrdinové z pohádek nejsou jen součástí dětství, jsou to učitelé, parťáci a zrcadla naší lidskosti. Ať už vás dnes víc osloví chytrá sojka, moudrý lev nebo roztomilý krtek, jedno je jisté. Bez zvířat by pohádky nikdy nebyly tak kouzelné.