Zvířata, která jsou evolučně téměř stejná: K živoucím fosiliím patří třeba hroznýš

Možná jste někdy slyšeli o živoucích fosiliích. Zní to jako protimluv, ale tihle tvorové jsou skuteční cestovatelé časem. Jsou to druhy, jejichž vzhled se po miliony let takřka nezměnil, a přesto dnes žijí mezi námi.

Ne, evoluce se u nich úplně nezastavila, ale jejich „design“ byl tak úspěšný, že nebylo třeba ho zásadně měnit. O jaké druhy zvířat se jedná? Možná budete překvapeni!

Hvězdy prehistorického klubu

Absolutní ikonou je latimérie. Vědci si mysleli, že tahle zvláštní ryba s ploutvemi připomínajícími nohy vyhynula spolu s dinosaury. Představte si ten šok, když ji v roce 1938 objevili živou na rybím trhu v Africe! Dnes je živoucím oknem do doby před 400 miliony lety.

Podobně jsou na tom želvy. Jejich geniální vynález – kostěný krunýř – je tak dokonalá ochrana, že ho v téměř stejné podobě nosí už přes 220 milionů let. Jejich design se prostě osvědčil.

A co takový hroznýš? Možná vás překvapí, že tento had má dodnes u kořene ocasu maličké drápky. Jsou to zakrnělé zbytky zadních nohou jeho ještěřích předků. Je to hmatatelný důkaz, že hadi kdysi chodil po čtyřech.

Ještě podivnější je hatérie z Nového Zélandu. Je to jediný přeživší z řádu plazů, který zažíval slávu v éře dinosaurů. Na temeni hlavy má dokonce pozůstatek třetího oka!

Asi nejstarším cestovatelem časem je ostrop americký. Není to krab, ale spíš příbuzný pavouků, a vypadá prakticky stejně jako před 450 miliony lety. A teď se podržte: jeho modrá krev obsahuje látku, která je naprosto klíčová pro moderní medicínu. Testuje se s ní sterilita léků a vakcín. Prastarý tvor, který chrání zdraví moderního člověka.

A nemusí jít jen o velké a slavné tvory. Co takový listonoh? Je to drobný korýš, který obývá dočasné tůně a vypadá stejně jako jeho předci z dob dinosaurů. Jak to dělá? Jeho trik je naprosto geniální. Naklade vajíčka, která v prachu a bahně vyschlé louže přečkají v klidovém stavu roky, klidně i desetiletí. Trpělivě čekají na déšť. Až na tůň znovu naprší, probudí se k životu nová generace. Je to dokonalá strategie, jak se vyhnout predátorům a velké konkurenci.

Proč měnit to, co dokonale funguje?

Proč se tedy tihle tvorové nemění? Často je to proto, že našli recept na úspěch. Žijí ve stabilním prostředí, jako je hluboké moře, kde se podmínky moc nemění. Jejich tělesný plán je tak univerzální a efektivní, že platí heslo: „Proč měnit něco, co dokonale funguje?“ Nemají silné nepřátele ani konkurenci, takže evoluční „závody ve zbrojení“ se jich netýkají.

K úspěšnému receptu na přežití navíc často patří i životní styl ve stylu „pomalu, ale jistě“. Spousta těchto tvorů, jako třeba zmíněná hatérie, má extrémně pomalý metabolismus. Pozdě dospívají, pomalu stárnou a dožívají se neuvěřitelného věku. Když máte jednu generaci třeba za 20 let místo za rok, evoluční změny se přirozeně hromadí mnohem, mnohem pomaleji. Není kam spěchat, když váš životní model funguje po miliony let.

Ale pozor, je v tom jeden háček

Zatímco jejich tělo vypadá pořád stejně, jejich DNA se potichu vyvíjí dál. Třeba zmíněná hatérie je navenek stejná, ale její geny se mění jedním z nejrychlejších temp mezi obratlovci. Je to důkaz, že „neměnnost“ je jen povrchní a pod kapotou se toho může dít opravdu hodně.

Když říkáme, že jsou pro vědu pokladem, co to přesně znamená? Díky nim můžeme nahlédnout do „manuálu“ dávno vyhynulých tvorů. U zkameněliny vidíme jen kosti, ale u živoucí fosilie můžeme studovat DNA, chování, rozmnožování. Pomáhají nám také „kalibrovat molekulární hodiny“ – zjednodušeně řečeno, když víme, jak starý je jejich fosilní předek, můžeme přesněji spočítat, jak rychle se v čase hromadí genetické změny. Díky tomu pak dokážeme lépe sestavit celý evoluční strom života.

Poslové z minulosti, ohrožení v současnosti

Tito tvorové jsou tedy pro vědu skutečným pokladem a pomáhají nám pochopit, jak fungovala evoluce v hluboké minulosti. Je tu ale smutný paradox. Ačkoli tito živočichové přežili pády asteroidů a doby ledové, dnes jim hrozí nebezpečí kvůli nám – lidstvu. Změna klimatu, za kterou stojíme a ničení jejich domovů je pro ně hrozbou, na kterou se ani za stovky milionů let nemohli připravit.

Zdroje: avcr, wikipedie, junior.rozhlas