Natáčení dokumentů o zvířatech: Kameramani často dlouho čekají na vytoužený záběr

Lesklé oči sněžného leoparda kdesi v Himálaji, třímetrový skok jaguára na pobřeží Kostariky nebo zpěv keporkaků v dokonalém podání prostorového zvuku – to všechno se na obrazovce tváří tak samozřejmě. V pozadí ale stojí lidská trpělivost na hraně šílenství, špičková technologie a logistika připomínající vojenskou operaci.

Kolik hodin musí štáb přečkat v promrzlé skrýši, aby vzniklo deset vteřin záběru? A co vše se musí stát, aby si vlk nebo slon na přítomnost kamery zvykl? Následující text poodhalí, proč je natáčení přírodopisných filmů v terénu maraton, ve kterém vyhrává ten, kdo má nejvíc baterií, trpělivosti a nápadů na maskování.

Maraton, ne sprint: roky práce pro minuty filmů

Tým BBC při druhé řadě Planet Earth křižoval 40 zemí, absolvoval 117 expedic a strávil v terénu 2089 dnů – výsledek zabral pouhé tři roky produkčního času, ale na obrazovku se vešlo necelých pět hodin čistého materiálu.
Ještě ambicióznější byl seriál Our Planet. Ten vznikal čtyři roky, točil se v padesáti zemích a součet „dnů s kamerou“ přesáhl číslo 3500.

V praxi to znamená, že na každou jednu minutu finální stopáže připadají celé dny – někdy i týdny – čekání.

Čekání v ukrytu: hra na neviděnou

Indický kameraman Sandesh Kadur popsal, jak při natáčení epizody o trávových savanách sedával celé dny v maskovaném úkrytu a doufal, že se k mršině nosorožce přiblíží tygr. V noci se musel stáhnout – kvůli bezpečnosti i nabíjení techniky – a ráno začít od nuly.

Podobné štáby jsou v terénu běžné: někteří filmaři čekali na záběr sněžného leoparda v himálajské kotlině déle než měsíc, jiní stavěli plátěné stany na ledu a hlídali, aby je nerozdrtily posouvající se kry.

Maskování lidské i technické

Lidský chameleon

Nejstarší pomůckou je legendární ghillie suit – volný „koberec“ z jutových pruhů a větviček, který rozbije siluetu člověka. Takový převlek používají nejen odstřelovači, ale i přírodní fotografové a kameramani, když se potřebují slít s křovím.

Kdo se někdy zkusil v ghillie pohnout, ví, že největší umění je nehýbat se vůbec – zvlášť ve 40 °C na africké savaně.

Špióni na kolečkách a v kožíšku

Tam, kde už člověk nedokáže splynout, nastupuje technika. Pro sérii Big Cats BBC inženýři upravili vysokorychlostní kameru Phantom Flex, posadili ji na dálkově ovládaný buggy „Mantis“ a dokázali díky tomu držet krok i s běžícím gepardem. Stejná parta využila i armádní termokamery, aby natočila noční lov jaguára na kostarické pláži.

V novějším cyklu Mammals sáhli tvůrci po hypersenzitivních kamerách Sony A7S III a RED Gemini, doplněných termálními FLIR 8500. Díky nim prodloužili den v polárním šeru o hodiny a odhalili hibernující savce v úplné tmě.

A pak jsou tu animatroničtí špióni. Pro projekt Spy in the Wild vzniklo 34 robotických zvířat – od krokodýla po mývala – s ukrytými 4K kamerami v očních bulvách. Stavba jednoho takového modelu trvala až devět měsíců a produkce točila tři roky ve 21 zemích, dohromady zhruba 800 natáčecích dnů.

Poměr 25 : 1 aneb Proč je karta vždy plná

Matt Aeberhard, který pro Our Planet naháněl orangutany v indonéské džungli, přiznal, že jen jedna z pětadvaceti instalací kamery přinesla použitelný záběr. Zbytek zabralo brodění bahnem, stěhování stativů a „jalové“ hodiny, kdy se objekt prostě schoval za list.

Každé stisknutí spouště se tak měří nikoli v sekundách záznamu, ale v litrech potu a gigabajtech smazaných dat.

Co se do filmu nevejde

• Logistika – Výpravy nesou tuny baterií, solárních panelů a náhradních disků; každé selhání techniky uprostřed pouště znamená stopku na dny.
  
• Etika – Vzácná zvířata nesmí filmaře ani ucítit, natož aby změnila chování. Proto drony nelétají ve výšce pod 30 metrů a kamerové pasti se na noc vypínají.
  
• Data – Z jedné série se vracejí stovky terabajtů, které se třídí měsíce. Archiv Planet Earth II čítá přes 8 000 hodin nesestříhaného materiálu.
  

Závěrečná klapka

Natáčet dokumenty o zvířatech v divočině je umění i dřina. Vyžaduje léta plánování, dny absolutního klidu v úkrytu i minuty bleskového rozhodování, když se před objektivem objeví číhající rys. Přináší ale odměnu, kterou žádné studio nevymodeluje – autentické okamžiky života, které by bez lidské zarputilosti a génia techniků zůstaly navždy skryté.

Zdroje: thewrap.com, mongabay.com, wikipedia.org, wired.com, Youtube