7 mýtů o psech, kterým byste měli přestat věřit

Je obtížné říci, co mají psi jako kolektiv rádi a co ne a jak se chovají. Stejně jako lidé mají i psi své vlastní osobnosti a naučené preference, a tak se mohou výrazně lišit v tom, jak přistupují k životu a co si z něj berou, uvádí web LifeHacker. Existuje mnoho způsobů, jak můžeme psy špatně posoudit, když předpokládáme, že jsou to malí chlupatí lidé. Zde je 10 nejčastějších mylných představ, které pramení z přisuzování lidských hodnot a potřeb psům.

Psi mají lidský smysl pro sdílení

Lidé dokážou racionalizovat a ocenit výhody sdílení. Naproti tomu u psů je vlastnictví desetinou zákona. Proto bychom psům neměli brát hračky, kosti a pamlsky, pokud jsme je nenaučili tuto formu zásahu akceptovat.

Psi se vždy těší z běžných lidských fyzických projevů náklonnosti

Lidé často projevují svou náklonnost k ostatním tím, že je objímají a mazlí se s nimi. Psi jednoduše nemají končetiny a klouby, aby toho dosáhli, a proto se nevyvinuli k tomu, aby se navzájem láskyplně tiskli. Když je člověk obejme, může to být pro mnohé nepříjemné nebo ohrožující. Totéž platí pro poplácávání psů po hlavě.

Štěkající a vrčící psi vždy představují hrozbu nebo nebezpečí

Jedná se o chování zvyšující vzdálenost. Psi používající tyto signály se především snaží získat prostor, aby se mohli cítit bezpečněji. Všichni psi, bez ohledu na jejich temperament nebo výcvik, mohou občas chtít více prostoru. Obvykle nejprve zkoušejí jemnější signalizaci, ale mnoho psů se naučí, že jemné signály nefungují, a přejdou rovnou ke štěkotu.

Psi uvítají neznámé psy ve svém domově

Psi se vyvinuli z vlků, a proto jsou připraveni bránit to, co jim patří. Jsou vázáni na své domovské území a zdroje v něm. Psi nemohou vědět, že psi a člověk, které si pozveme k sobě domů, například na hraní, někdy odejdou. Dá se jim odpustit, že si myslí, že takhle to odteď bude. Dá se tedy očekávat, že se často budou snažit stanovit místní pravidla a usadit nově příchozí na jejich místo.

Velký dvůr může nahradit procházky

Protože psi tráví doma na dvoře hodně času, často jim tento prostor připadá až příliš známý a někdy poněkud fádní. Velikost dvora je pro psy mnohem méně důležitá než to, co se na něm děje. Psi se skutečně vyžívají ve hře mezi sebou, s námi a s hračkami. Obzvláště rádi ji provozují v novém prostředí, takže čas strávený mimo dvůr je tou nejlepší zábavou.

Psi jsou svévolně vzdorovití, když nedělají, co se jim řekne

Spíše než že by se rozhodli nás neposlechnout, psi někdy prostě nemohou udělat to, co po nich chceme. Buď vlastně nevědí, co po nich žádáme, nebo mají v danou chvíli na práci mnohem, mnohem naléhavější věci. Psi neumějí dobře zobecňovat, takže to, že si na požádání v kuchyni pěkně sednou, když máte v ruce pamlsky, ještě neznamená, že automaticky vědí, co znamená „sedni“, když jsou v parku pro psy bez vodítka. A zatímco vaši psi možná vědí, co znamená „sedni“, když jsou cvičeni doma bez rušivých vlivů, chtít po nich, aby to dělali, když je za dveřmi návštěva, by mohlo být jako chtít po dítěti, aby si kleklo a modlilo se po příchodu do zábavního parku.

Psi se přiblíží, když se chtějí zapojit do hry

Někdy jsou majitelé zmateni, když se pes přátelsky přiblíží k člověku nebo jinému psovi a pak na něj zavrčí nebo se na něj utrhne. Tito psi mohou být motivováni k přiblížení hlavně proto, aby získali informace, a ne proto, aby s nimi navázali interakci, a někteří mohou mít cizí lidi v zásadě rádi, ale přesto jsou najednou úzkostní a přetažení. Pokud pozorujete tento vzorec, odvolejte svého psa po několika vteřinách od nových psů a lidí.

Zdroj: lifehacker.com.au