Aligátor měl smůlu, že ve floridském močále narazil na hladovou krajtu
Bažiny a močály na Floridě ukrývají dva vrcholné predátory, kteří se mohou lovit navzájem. Jak ukazuje video pracovníků národního parku, v tomto případě se stal aligátor obětí krajty tmavé.
Krajta tmavá pochází z jihovýchodní Asie, jako domácí mazlíček se ale dostala až na Floridu, kde se záhy stala invazním druhem. Při hurikánu Andrew v roce 1992 totiž uniklo z obchodů se zvířaty i z domácích chovů nespecifikované množství krajt, které se usadily v bažinách národního parku Everglades. Tam se jim nebývale daří a jejich počty rok od roku stoupají. Výsledkem je decimace místních živočišných druhů; králíci a lišky zde prakticky vymizeli, mývalové, opossumové a jeleni běloocasí přišli o 90 % populace.
Krajty jsou téměř na vrcholu potravinového řetězce. Jediným soupeřem jim mohou být aligátoři, kterým někdy krajta padne za oběť. Menší jedinci ale mívají tu smůlu, že se naopak stanou kořistí krajty. Tak se tomu stalo i aligátorovi na videu.
Terénní pracovníci parku Everglades nedávno na obchůzce spatřili a na místě utratili 5,5 metrů dlouhou krajtu, která byla poté převezena na pitvu. Vyboulené tělo dávalo znát, že had je právě po obědě. Vědci pak v jeho žaludku našli celého, bezmála dvoumetrového aligátora, jak vidíte na videu.
A zde nabízíme ještě jedno, přímý přenos přímo z boje:
Krajta je klasický škrtič. Zabíjí tak, že udělá prudký výpad, uchopí oběť svými ostrými, dozadu zahnutými zuby, a pak ji obtočí svalnatým tělem. Postupně ji více a více svírá, až oběti přeruší krevní průtok a způsobí zástavu srdce.
Krajta tmavá je schopná spolknout kořist o velikosti jelena nebo aligátora. Podle nejnovější studie dokáže tento druh krajty maximálně rozevřít tlamu díky tomu, že má pod spodní čelistí velice pružnou kůži.
Nakrmený had obvykle odpočívá a tráví potravu, což v případě takto velké kořisti může trvat až několik týdnů. V tomto stavu je zranitelný a nezmůže se na odpor.