Bílé kočky jsou výjimečnou raritou, ale spousta z nich má poškozený sluch. Lze to zjistit jednoduchým domácím testováním

Nejen u koček, ale i u jiných zvířat, je bílá barva znakem něčeho výjimečného. Jde o určitou anomálii. Výjimkou jsou tedy polární zvířata, tam jako u jediných platí, že bílá barva je více než důležitá z důvodu přežití v jejich přirozeném prostředí.

Bílá kočka a její sluch

Bílá kočka bývá zpravidla hluchá. Z jakého důvodu? Je to určitý defekt způsobený genetickou vadou. Díky tomu jsou často bílé kočky neprávem označované za špatné matky. Svoje kočičí děti zkrátka neslyší. Ne všechny bílé kočky jsou hluché. Pokud máte doma bílou kočku, její sluch můžete prověřit jednoduchým testem. Předpoklady k hluchotě mívají především bílé kočky s modrýma očima. U koček s jantarovýma očima je pravděpodobnější, že mohou slyšet.

Jak provést test sluchu u koček?

Pokud jste se rozhodli, že otestujete sluch svého kočičího mazlíčka, je velice důležité, aby byl zvuk vytvářen mimo zorné pole kočky. Druhým podstatným bodem je, aby zvuk nezpůsoboval žádné vibrace na plochu, na které kočka stojí nebo se jí zrovna dotýká. Test by mohl být tím pádem zkreslený. Kočka totiž nemusí slyšet vůbec nic, ale vibrace pocítí přes tlapky, otočí se za tímto vjemem a špatně provedené testování je rázem na světě. Když ale kočka reaguje na hluk, přitom Vás nevidí a neumožníte jí pocítit vibrace, patříte k těm šťastlivcům, kteří vlastní slyšící bílou kočku.

Bohužel, pokud je kočka hluchá, nemůžete udělat nic čím byste jí pomohli. Cochlea tohoto zvířete (životně důležitý šnekovitý orgán ve vnitřním uchu) se krátce po narození začala stahovat zpět do sebe a tahle zkáza je nezvratná. Je to geneticky způsobený defekt, který je dědičný z bílé kočky matky na její potomky. Pokud je to možné, je lepší nemnožit a nekřížit dál tyto kočky. Jen tak bude ta malá část bílých koček, které mohou slyšet, získávat pomalu převahu a tento defekt by mohl být teoreticky nenásilnou cestou po pár generacích vymýcený.

Kočky s bílou srstí a modrýma očima jsou často skutečně v ohrožení života díky tomu, že jsou hluché. Obzvlášť pobyt venku je pro ně životu nebezpečný. Využívají všechny dostupné smysly. Očima vidí hodně a přes polštářky na svých tlapkách vnímají spoustu hmatových a vibračních vjemů, ale nemusí to stačit.

Skutečně to není žádná velká tragédie, pokud někdo zjistí, že jeho kočka je hluchá. Ačkoliv je skrze tuto okolnost mnohdy komunikace mezi člověkem a zvířetem podstatně ovlivněná. Ale i člověk se může naučit používat při komunikaci se svojí kočkou nějaký druh znakové řeči. Tzn. používat gesta a pohyby tam, kde by za jiných okolností použil svůj hlas.

Zdroj: Kočičí.cz