Cvrčci: Cvrkají, aby nalákali samičky

Když se řekne cvrček, většina z nás si automaticky vybaví ten známý cvrkavý zvuk letních večerů. Málokdo ale ví, proč k němu vlastně dochází.

Cvrčci necvrkají jen tak pro radost nebo z nudy – tenhle koncert má jasný cíl: najít si partnerku. A kupodivu jsou to vždy samci, kdo cvrká. Samičky mlčí. Proč? Protože to celé funguje jako přirozený seznamovací inzerát – a ten potřebují hlavně kluci.

Zvuk vzniká tak, že cvrček třese křídly – konkrétně o sebe tře speciálně upravené části. Jedno křídlo má takovou „pilku“ a druhé „hřebínek“. Když jimi tře o sebe, vzniká ten typický zvuk. Je to podobné jako když člověk přejíždí hřebenem po hřebenu druhém – jen ve velmi rychlém tempu.

Každý druh, jiný beat

Zajímavé je, že každý druh cvrčka má svůj vlastní rytmus. Někteří cvrkají rychle a v krátkých intervalech, jiní mají pomalejší tempo. A samičky to moc dobře poznají – dokážou přesně rozlišit, jestli se ozývá „jejich“ druh, nebo nějaký jiný. Takže cvrkání funguje nejen jako „balící hláška“, ale i jako druhový filtr.

Navíc se ukázalo, že samičky dávají přednost těm samečkům, kteří cvrkají hlasitěji, vytrvaleji a v pravidelném rytmu. Zní to povědomě? Ano, i ve světě hmyzu platí, že „kdo víc maká, má větší šanci“.

Co když cvrček necvrká?

Cvrčení ale není jen romantická záležitost. Je to i riziko. Zvuk totiž přitahuje nejen samičky, ale i predátory – třeba parazitické mouchy, které kladou vajíčka do cvrčků. A to není úplně ideální konec letní schůzky. Někteří cvrčci se proto přestali ozývat úplně – například na Havaji se objevil druh, který má křídla zmutovaná tak, že nevydávají žádný zvuk. A co pak? Tito tichí samci se snaží „nenápadně“ přiblížit k těm hlasitým a „ukrást“ samičky, které přilákal ten druhý.

Proč samičky mlčí?

Otázka, proč samičky necvrkají, má jednoduchou odpověď: protože nemusí. V přírodě bývá častější, že aktivní roli při hledání partnera hraje samec – a samička si vybírá. Je to úsporné řešení: samičky nemusí vynakládat energii na zpěv a zároveň se chrání před predátory.

Navíc u cvrčků funguje i akustická lokalizace – samičky se dokážou podle zvuku vydat přesně za vybraným samcem. Mají na nohou speciální orgán, kterým vnímají vibrace. Takže vlastně „vidí“ zvuk. Díky tomu samce najdou i v husté trávě nebo mezi kameny.

Cvrčení cvrčků je fascinující ukázkou toho, jak promyšleně může fungovat komunikace v přírodě. Každé cvrknutí má svůj účel – najít si partnerku, ukázat, že jsem silný, zdravý a stojím za pozornost. Takže až příště uslyšíte večer cvrčky, zkuste se na chvíli zaposlouchat. Možná právě probíhá ta nejmenší, ale nejvášnivější letní romance.

Zdroj: zoouniverse.org, si.edu, reddit.com