Děsivý leopard antarktických moří: ne všichni tuleni jsou nutně rozkošní
Z návštěv českých zoologických zahrad je zřejmě všichni známe. V Ústí nad Labem jsme mohli spatřit roztomilého tuleně obecného (Phoca vitulina), v chomutovském zooparku zase tuleně kuželozubého (Halichoreus grypus). Asi se většinově shodneme, že jde o roztomilá zvířata. Ve vodách při Antarktidě nicméně žije druh, který je všechno, jen ne roztomilý: tuleň leopardí (Hydrurga leptonyx).
Leopard jižních moří
Název dostal po typickém zbarvení, které nám může silně připomínat leopardí kožich. S velkou kočkovitou šelmou má společnou ještě jednu vlastnost: také on patří ve svém přirozeném prostředí k největším a nejnebezpečnějším predátorům.
Pro lov je skvěle přizpůsoben: prodloužený čumák je ideálním prostředkem k chytání nešťastné kořisti. Je také poměrně velký, měří tři a půl metru na délku. Jen pro představu: největší ploutvonožec vůbec, rypouš sloní (Mirounga leonina), měří téměř pět metrů. Tuleň leopardí je mimoto překvapivě rychlý, plave rychlostí až 40 km/h.
Hlavní obsah jídelníčku: roztomilí vodní ptáci!
Tuleni leopardí prosluli zejména specifickým způsobem lovu. Plave ve vodách okolo kolonií tučňáků – obzvlášť oblíbené má tučňáky kroužkové (Pygoscelis adeliae). Ti mají přirozeně z leopardích tuleňů hrůzu a zdráhají se skákat do vody. Bohužel ale musí, takže vymysleli lehce zákeřný trik, jak „detekovat“ přítomnost obávaného dravce.
Když totiž tučňáci chtějí skočit do moře, pro jistotu počkají na prvního odvážlivce. Když se k tomu žádný z tučňáků nemá, zbytek strčí jednoho jako obětního beránka. Pokud se tuleň neobjeví, skáče do vody i zbytek tučňáků.
Dostane-li se ovšem tučňák do čelistí strašlivého tuleně, čekají ho muka. Tuleň tvrdě škube s nebohým tučňákem ze strany na stranu, až jej zabije. Poté jej sežere. Podobný osud pak čeká i jinou kořist tohoto velkého ploutvonožce. Dále se živí rybami, krilem, troufne si ovšem i na malé tuleně!
Tuleň, který žere žraloky
Nové studie prokázaly, že tuleni se nebojí ani útoků na žraloky. Jde o menší druh žraloka, o ostrouna obecného (Squalus acanthias), což je ovšem spíše menší druh žraloka. Dále se v jeho jídleníčku objevují i chiméry, které společně s rejnoky a žraloky patří k parybám.
Zdroj: frontiersin.org, Obrazový průvodce: Tajemství, záhady, rekordy v přírodě. BURNIE, David. Zvířata a ostatní živočichové. CLARKE, Phillip a Sarah KHAN. Fakta a rekordy. ANDĚRA, Miloš. Savci (2).