Holubi mají skvělý smysl pro orientaci v prostoru. Pomáhá jim nejen slunce, ale i pachová stopa
Holubi jsou dnes běžnou součástí měst. Většinou jsou však vnímáni velmi negativně. Zapomínáme však na to, jak pomáhali utvářet naše dějiny. Holubí pošta není legenda nebo pohádka, ale skutečný zázrak, který má své hrdiny.
O holubí poště slyšel asi každý z nás. Dlouhé roky jsme však schopnostem holubů nerozuměli. Poznatky vědy z posledních let však ukazují, že mozek holubů je opravdu spíše specifická GPS, která v mnohém překoná moderní techniku.
Jak vlastně funguje jejich biologická GPS?
Možná vás už jako děti u pohádky napadlo, jak holubi trefili zpět ke králi a přinesli mu důležitou zprávu? Nikdy nešlo o náhodu, ale o skutečnost, že právě holubi mají nejkomplexnější schopnosti navigace v přírodě.
Svůj cíl vždy najdou díky několika klíčovým systémům, mezi které patří i sluneční kompas. Díky přesným vnitřním hodinám totiž holubi dokážou určit směr, i když se mění poloha slunce. Navíc vnímají i polarizované světlo, takže jim tento kompas funguje i při zatažené obloze. Geniální, že? To je však jen začátek.
Kromě solárního kompasu využívají při navigaci holubi i magnetorecepci, a to hned dvojím způsobem. Ačkoli to může znít trochu šíleně, holubi mají v zobáku mikroskopické krystalky magnetu. Díky tomu a působení magnetického pole Země si tak umí vytvořit jakousi mapu. V jejich pravém oku pak dochází ke kvantovým jevům. Díky tomu vlastně vidí magnetické pole Země a kombinují tak kompas s detailní mapou.
Tím však jejich navigační schopnosti nekončí. Holubi mají i výborný čich, pomocí kterého si vytvářejí mentální mapu pachů okolo jejich domova. Podle různých pachů pak drobně upravují svou dráhu letu. Zároveň pak využívají schopnost slyšet infrazvuk, podle kterého si utváří zvukovou mapu pro krátké vzdálenosti.
Mozek holubů tak lze vnímat jako špičkový počítač, který okamžitě zpracovává data z různých senzorů. Jak je vidět, za jejich superschopnostmi nestojí žádná magie.
Jejich schopností si lidstvo váží po tisíce let
Ačkoli lidstvo jejich navigačním schopnostem nerozumělo, využívá je po tisíce let. Je podložené, že holubí pošta sloužila faraonům, Řekům i Římanům. Konkrétní již zaznamenaný přínos pak pochází z 19. století. Tehdy poštovní holuby využívala rodina Rothschildů i zakladatel tiskové agentury Reuters. Během prusko-francouzské války se holubi stali hrdiny obležené Paříže. Tehdy totiž doručovali tisíce zpráv. Jednalo se tak vlastně o biologickou bezdrátovou informační síť.
Nejvíce se však o poštovních holubech mluví v souvislosti se světovými válkami. Třeba holubice Cher Ami se stala legendou, protože v roce 1918 doručila zprávu od obklíčeného amerického praporu. Dokázala to, i když měla prostřelenou hruď a téměř utrženou nohu, na které zpráva visela. Tímto hrdinským činem zachránila 194 vojáků. Nebyla však jediná. Za svou statečnost obdrželo hned 32 holubů nejvyšší britské vyznamenání pro zvířata. Je tak zřejmé, odkud čerpá svůj námět animovaný film Valiant.
Z bojiště na závodní dráhu
Ačkoli už dnes holubi nenosí zprávy z bitevních polí, ani nejsou využíváni jako nejrychlejší forma spojení, mají ve společnosti stále své místo. Přesunuli se totiž na závodní dráhy, kde se ti nejlepší šampioni prodávají za miliony eur. Tato skutečnost ukazuje hodnotu jejich výjimečného navigačního talentu i v moderní době.
Až tedy příště v parku uvidíte holuba, nedívejte se na něj s opovržením. Vzpomeňte si, že tento malý tvor skrývá ve svém tělíčku jeden z nejdokonalejších navigačních systémů přírody. Navíc se může jednat o potomka neuvěřitelných hrdinů, kteří přepisovali dějiny.
Zdroje: stoplusjednicka, Research Gate, The Conversation
