Jaguár je rychlý a silný lovec, co miluje vodu. Má unikátní srst a byl uctívaný Aztéky
Jaguár je největší kočkovitou šelmou Ameriky a třetí největší na světě, hned po tygrech a lvech. Samci váží až 120 kg, zatímco samice dosahují maximálně 100 kg. Na výšku však měří okolo jednoho metru.
Přibližně polovina světové populace jaguárů žije v Brazílii a zbytek v Mexiku a ve Střední a Jižní Americe, včetně severní Argentiny. Vyskytují se především v deštných pralesích a mokřadech.
Mají hnědou a oranžovou srst pokrytou černými skvrnami, tzv. Rozetami. Každá rozeta je členitý kruh s jednou či více skvrnami uprostřed. Tím jsou unikátní, protože ostatní skvrnité šelmy, jako je například levhart, nemají uprostřed vzorů středové tečky.
Jsou to výborní plavci a v případě potřeby se mohou zcela ponořit. Na souši běžně loví jeleny, kapybary a tapíry. Ve vodě vyhledávají ryby, želvy a kajmany. Jako oportunističtí lovci však uloví téměř jakéhokoli živočicha, na kterého narazí. Jejich techniky a neuvěřitelná síla skusu jim umožňují lovit kořist ve velikosti krávy.
V rychlosti se sice nevyrovnají gepardům, ale dosáhnou na velmi slušných 80 km za hodinu. Čímž si získali titul druhé nejrychlejší kočkovité šelmy na světě. Mají také působivou schopnost skákat a v případě potřeby šplhat.
Patří mezi tzv. Soumračná zvířata, která jsou nejaktivnější za soumraku a za svítání. Přesto je běžné, že je potkáte i ve dne. Při hledání potravy pravidelně urazí více než 10 kilometrů denně. Tam, kde to prostor dovolí, mohou mít jaguáři teritoria o rozloze až 87 čtverečních km. Jsou to samotářská zvířata a s ostatními se scházejí pouze za účelem páření. Obvykle mají dvě mláďata najednou, i když mohou mít až čtyři. Ta zůstávají s matkou po dobu dvou let, kdy rostou, učí se lovit a starat se o sebe. Samci nezůstávají s rodinou, aby se vyhnuli riziku infanticidy, což je jev při kterém dochází k úmyslnému usmrcení mláďat.
Ve volné přírodě zbývá už jen asi 173 000 jaguárů, a proto jsou považováni za téměř ohrožené. Jejich životní prostředí zaniká v důsledku odlesňování a dalších lidských činností. Velká část této půdy byla zabrána pro zemědělské činnosti, jako je chov dobytka a pěstování plodin používaných k výrobě krmiva pro zvířata.
Jaguár jako posvátné zvíře
Chrám Velkého jaguára v Guatemale se nachází v jednom z největších měst a archeologických nalezišť předkolumbovské mayské civilizace. V mezoamerických domorodých komunitách patřili jaguáři k nejuctívanějším zvířatům, byli vnímáni jako symboly síly a moci.
Například Aztékové pojmenovali své nejelitnější bojovníky „cuāuhocēlōtl“, což je kombinace aztéckých slov pro orla a jaguára. Nosili kostýmy, díky nimž se podobali těmto majestátním kočkám. V aztécké kultuře mnozí věřili, že šamani se mohou podle libosti proměnit v jaguáry, a že se jimi stanou i po smrti.
Zdroj: World Animal Protection