Je jeden prst opravdu lepší než tři? Jak se koňská kopyta vyvinula spíše pro cestování než pro rychlost
Paleobiologové z Bristolské univerzity a Howardovy univerzity v USA objevili nové důkazy, které naznačují, že se koňské nohy v průběhu času přizpůsobily tak, aby byly optimalizovány spíše pro vytrvalostní cestování než pro rychlost.
Víte, že koně měli původně tři prsty?
Předkové koní měli na každé noze tři prsty. Protože dnes přežívají pouze monodaktylní formy, byla tato anatomie vnímána jako lepší evoluční výsledek, který koním umožnil předbíhat predátory, píše web ScienceDaily.
Výzkumný tým zkombinoval důkazy z fosilního záznamu s existujícími studiemi o pohybu koní a navrhuje, že adaptivní význam končetin s jedním prstem byl spíše pro klusání při putování za potravou a vodou než pro cval, aby se vyhnuli masožravcům. Skutečným evolučním krokem v anatomii koňské nohy nebyla ztráta dalších prstů, ale evoluce pružinové nohy.
Tento typ anatomie nohy se vyvinul u tříprstých vzdálených předků moderních koní, kteří měli zvětšený střední prst, ale zachovali si malé boční prsty, které pravděpodobně zabraňovaly nadměrnému natahování nohy při extrémním pohybovém výkonu. Pružinové chodidlo umožňuje ukládání elastické energie ve šlachách končetin během pohybu a jeho vývoj se shodoval s rozšířením travnatých ploch před přibližně 20 miliony let v Severní Americe.
Migrace koní do dalších koutů světa
Přibližně před 11 miliony let se koně rozšířili do Eurasie a Afriky, kde se vyskytovaly formy větší než moderní kůň. Ale pouze linie vedoucí k moderním koním, vykazovala tendenci ke snižování počtu prstů.
„Vědci se domnívají, že se koně v průběhu evolučního vývoje vyvinuly z jednoho druhu na druhý. Raní příslušníci linie koní s jedním prstem ztráceli nejen postranní prsty, ale kosti zbývajícího středního prstu vykazovaly známky zesílení aparátu pružinové nohy, což naznačuje, že tito koně byli stále více závislí na energeticky úsporném pohybu,“ uvádí Christine Janisová, hlavní autorka z Bristolské univerzity.
Zároveň se však hřbety těchto koní zkracovaly a ztuhly, což svědčí o jejich nepřizpůsobení rychlému cvalovému chodu, při kterém se hřbet ohýbá. Preferovaným pohybem byl spíše středně rychlý klus. Autoři studie se domnívají, že raní koně s jedním prstem měnili své každodenní chování při hledání potravy tak, aby se pohybovali v širším okolí, což podporovalo adaptace jejich nohou, které šetřily energii.
Evoluce zabránila koním stát se potravou
Proč byli koně s jedním prstem jedinou linií koní, která přežila až do dnešních dnů? Je nepravděpodobné, že by se jednalo o konkurenci mezi různě přizpůsobenými koňovitými, protože starosvětští tříprstí koně začali ubývat několik milionů let předtím, než k nim před 2,5 miliony let ze Severní Ameriky emigrovali koně rodu Equus. Pravděpodobnější je, že klimatické změny na konci kenozoika upřednostnily evoluční strategii koní s jedním prstem.
Jednoprstí koně se v posledních několika milionech let stali dominantními koňovitými na celém světě. Anatomie jejich nohou byla nakonec důležitá spíše pro hledání potravy než pro to, aby se sami nestali potravou.
Zdroj: sciencedaily.com