Králičí řeč: Olizováním dává najevo spokojenost

Králíci jsou nehlučná, ovšem mimořádně výmluvná zvířátka. I když nemluví lidskou řečí, jejich tělo, pohyby a chování k nám promlouvají velmi jasně – pokud víme, jak naslouchat. 

Mezi nejběžnější projevy, které můžeme u králíků pozorovat, patří olizování, skákání, otírání hlavičkou nebo ale i tiché mručení. Každý z těchto signálů má svůj význam.

Olizování jako projev důvěry

Pokud nás králík olizuje, můžeme si gratulovat – právě jsme získali jeho srdce. Olizování je pro králíky výrazem náklonnosti, spokojenosti a hlavně důvěry. V přírodě si tímto způsobem pomáhají udržet vzhled navzájem, podporují tak sociální vazby a posilují přátelství. Pokud nám tedy domácí mazlíček olizuje ruku, tvář nebo třeba oblečení, vnímá nás jako součást své „smečky“ a dává najevo, že se cítí bezpečně a šťastně.

Někdy králíci olizují i předměty – deky, nábytek nebo svoje hračky. I to může být známka klidu a zvykání si na nové prostředí. Musíme jen dávat pozor, aby se olizování nezměnilo ve žvýkání či likvidaci věcí – v tom případě je vhodné nabídnout vhodnější alternativy, třeba větvičky nebo speciální hračky na okusování.

Uši, oči, ocas: Každý pohyb něco znamená

Králíkovo momentální rozpoložení se dá často vyčíst také z postavení uší. Pokud jsou vztyčené a směřují dopředu, králík je zvědavý a vnímavý. Uši dozadu zase značí uvolnění, ale pokud jsou silně přitažené k hlavě, může to znamenat také strach či obranný postoj.

Pokud králík přiběhne a jemně do nás strčí čumáčkem, není to náhodné – říká si pozornost, hlazení nebo jen dává najevo, že nás zaregistroval. Naopak, pokud nás ignoruje nebo se odvrací, je lepší ho chvíli nechat být.

Radostné výskoky a roztomilé binkies

Jedním z nejzábavnějších a nejmilejších projevů radosti u králíků jsou tzv. „binkies“ – náhlé výskoky do vzduchu, při kterých králík otáčí tělo do stran, nebo prudce mění směr běhu případně skáče s kroucením. Takové chování je typické pro hravou náladu, spokojenost a přetékající energii. Pokud tohle vidíme, máme doma šťastného ušáka.

Podobně radostný signál je, když se králík natáhne na bok nebo záda a v klidu si pospává. Znamená to maximální důvěru a uvolnění. Na druhé straně, pokud se krčí, má zavřené oči a odmítá potravu, může být něco v nepořádku.

Varovné vrčení, mlaskání i výmluvné ticho

Králičí hlasový projev je sice v porovnáním s ostatními mazlíčky nenápadný, ale existuje. Králíci mohou tichounce mlaskat, což velmi často značí spokojenost, podobně jako když kočka přede. Někdy však vydávají i výraznější zvuky – třeba slabé vrčení nebo hlasité dupání zadními tlapkami. To už značí výraznou nespokojenost, podráždění nebo snahu varovat majitele před nebezpečím.

Dupání je typické také pro králičí strach – králík tak upozorňuje ostatní, že se něco děje. Pokud králík vrčí nebo dokonce syčí, může to být varování: „Nech mě být.“ V takovém případě je vhodné ustoupit a dopřát mu čas.

Každý králík je nezaměnitelný

Stejně jako lidé, i králíci mají svou specifickou osobnost. Někteří jsou hraví, přátelští a otevření, jiní plaší a opatrní. Důležité je naučit se pochopit právě toho svého – sledovat, co má rád, kdy se uvolní a kdy naopak reaguje bázlivě. S respektem, trpělivostí a láskou si s ním vytvoříme pevné a radostné pouto.

Králík možná nemluví, ale jeho tělo mluví výmluvně za něj. A někdy stačí jeden laskavý pohled nebo olíznutí ruky, abychom byli ujištěni, že je mu u nás dobře.

Zdroj: kralicidenik.cz, kralici.cz, rspca.org.,