Mikrosvět na srsti: Pozor, mohou se v něm skrývat i parazité!
Když se podíváte na svého psa nebo kočku, vidíte roztomilý kožíšek, hebký na dotek a ideální k pomazlení. Co ale nevidíte, je celá zoologická zahrada, která si v tom chlupatém pelíšku žije vlastním životem. Od mikroorganismů přes roztoče až po zákeřnější cizopasníky. Někteří jsou neškodní, jiní symbiotičtí, ale najdou se i tací, kteří by si zasloužili vystěhování bez milosti
Kdo všechno bydlí ve zvířecí srsti
Nejde jen o blechy, které známe jako klasické hledače zábavy a adrenalinu. V srsti zvířat najdeme i drobné roztoče, bakterie, plísně nebo kvasinky. A pozor, ne všichni jsou nutně špatní. Třeba takový roztoč rodu Demodex je stálým obyvatelem kůže mnoha savců, včetně lidí. Živí se odumřelými buňkami a kožním mazem, a pokud to s množstvím nepřehání, nikdo si ho ani nevšimne. Problém nastává ve chvíli, kdy se přemnoží, například kvůli oslabené imunitě nebo špatné hygieně.
Zvířecí škrabadla: blechy, vši a jiní parazitičtí tuláci
Když se řekne blecha, většině lidí se okamžitě vybaví zběsilé drbání a skákající mrňous, co zvíře nenechá v klidu ani v noci. Blechy ale nejsou jediní parazité, kteří si libují ve srsti. Jsou tu i vši, které se drží víc při těle a raději neodskakují. Obě skupiny sají krev a oslabují hostitele, zejména pokud jich je víc než je zdrávo. V extrémních případech může dojít ke kožním infekcím nebo přenosu dalších chorob.
Nenápadní ochránci srsti a kůže
Na zvířecí kůži žijí i mikrobi, kteří nejsou žádní záškodníci, spíše naopak. Jsou to hodní pomocníci, kteří drží ostatní vetřelce v šachu. Pomáhají udržet rovnováhu a nedovolí, aby se tam rozlezly bakterie nebo plísně, které by mohly způsobit potíže. Jejich přítomnost je úplně normální a v ideálním množství dokonce prospěšná. Problém nastává, když tuto mikroflóru zničíme příliš častým koupáním nebo nevhodnou kosmetikou. Pes není porcelánová panenka a nepotřebuje být umýván každé dva dny s šamponem vonícím po levanduli. Právě tím totiž můžeme narušit přirozenou obranyschopnost kůže.
Peří, chlupy i šupiny: všude se něco hýbe
Nejsou to jen savci, kdo si nosí vlastní mikrosvět. U ptáků najdeme například péřové roztoče, kteří se živí mazem z mazové žlázy a obývají hlavně spodní části per. Většinou o nich pták vůbec neví. Ovšem pokud se přemnoží, mohou způsobit vypadávání peří nebo záněty. Některé druhy ptáků si dokonce pomáhají mravenci – ano, antikoupele, kdy si pták do peří pouští mravence, kteří mu pomáhají s odstraňováním nežádoucích obyvatel. Zní to bizarně, ale funguje to.
Když čistota škodí víc než špína
V moderní době máme tendenci všechno dezinfikovat a sterilizovat. Jenže zvířata nejsou nemocniční přístroje. Srst má svůj přirozený mikrobiální život a ten je důležitý. Pokud zvíře drhnete šamponem každou chvíli, může dojít ke ztrátě ochranné vrstvy, vysušení kůže a oslabení imunity. Méně je někdy více. Pravidelné česání, kontrola kůže a občasná koupel v přírodní kosmetice jsou ideální zlatou střední cestou.
Mýty a omyly
Oblíbeným mýtem je například to, že pokud zvíře spí v posteli, přenesou se na vás paraziti. Většina parazitů, co žijí na zvířatech, se drží svého druhu, takže nám lidem obvykle nic neudělají. Jasně, zvíře by mělo mít pravidelnou ochranu proti blechám, klíšťatům a čas od času projít odčervením, ale není potřeba hned panikařit, když vám pes zalehne polštář. Není to biologická hrozba, ale jen chlupatý společník, co si chce zdřímnout.
Život v srsti a peří je plný drobných obyvatel, kteří vytvářejí složitý ekosystém. Někteří pomáhají, jiní škodí a někteří jen tiše vegetují. Klíčem je udržovat rovnováhu. Sledujte, zda se zvíře neškrábe víc než obvykle, kontrolujte srst i kůži, ale nepropadejte panice kvůli každému škrábnutí. Mikrosvět bude vždy existovat. Důležité je, aby se nezměnil ve válečné pásmo.
Zdroj: Wikiskripta, Wikipedia, NZIP, PubMed
