Natáčení se zvířaty bývá náročné. Někdy jsou k tomu potřeba speciální koordinátoři

Natáčení se zvířaty je mnohdy náročné. Zvířata ve filmu musí působit přirozeně a nenuceně. Aby toho však bylo docíleno, za každým záběrem s nimi je spousta práce a trpělivosti. Aby zvířecí hvězdy zvládly natáčení podle plánu, je nutné, aby byly pečlivě připraveny. Zároveň se zvíře musí během natáčení cítit v bezpečí. Proto jsou přítomni mimo jiné profesionální trenéři anebo speciální koordinátoři.

Když se ve filmu objeví pes, který na povel vběhne do hořící budovy a zachrání uvězněného člověka, nebo kůň, který uhání s jezdcem divokou přírodou reagující na jakýkoliv povel ihned, málokoho napadne, co všechno za tím stojí. Zvířata neimprovizují. Nechápou scénář, nemají ambice. Zvířata spoléhají na lidi – a ti nesou odpovědnost za to, že všechno proběhne v klidu a bez stresu.

Výcvik začíná dlouho před klapkou

Zvířata se k filmu nedostanou náhodou. Jsou dlouhodobě trénovaná profesionály, kteří rozumí jak jejich chování, tak prostředí natáčení. Nejde jen o zvládnutí povelů – zvíře si musí zvyknout na světla, hluk, pohyb techniky a přítomnost mnoha lidí. Některá to zvládají lépe, jiná hůř. Je to otázka povahy a důvěry.

Výcvik je navržen speciálně pro konkrétní scénu. Zvíře se učí reagovat na tichá gesta nebo nenápadné zvuky, které mu dává trenér mimo kameru. Pokud má například pes štěkat na povel, dělá to, protože to bere jako hru. V ideálním případě je to pro něj zábava – a ne stres.

Kromě důsledného tréningu je také běžné, že zvíře tráví čas se spolupracujícími herci, aby působili přirozeně a sladili se.

Koordinátor jako tichý strážce

Na place je přítomen zvířecí koordinační pracovník, který má za úkol dohlížet na celý proces. Zajišťuje komfort ve formě vody a jídla. Kromě toho má tento pracovník právo ukončit natáčení pokud vidí, že zvíře začíná být unavené nebo neklidné.

Někdy je součástí natáčení taky zástupce organizace pro ochranu zvířat. Je přítomen proto, aby zajistil, že nedochází k týrání, zanedbání nebo nevhodnému zacházení.

Jaká jsou pravidla?

Práce se zvířaty je dnes pečlivě regulovaná. Zvíře nesmí být během natáčení vystavováno nebezpečí, je nutné dodržovat rozumné doby natáčení. Každý záběr je tedy nutné pečlivě naplánovat. Často se natáčí po částech a vše se přizpůsobuje aktuální kondici a náladě zvířete.

Je také běžné, že se scény se zvířaty točí jako první, aby nebyla narušena jejich pozornost. A pokud zvíře „nemá den“, jednoduše se počká – tlak se nepřipouští.

Když to nejde přirozeně, pomůžou triky

Ne všechno se dá natočit tak, jak si režisér vysní. Pokud je scéna pro zvíře příliš nebezpečná nebo stresující, často se sahá po dablérech, maketách nebo počítačových efektech. Málokdo pozná, že nebezpečný skok provedla plyšová kopie, nebo že ve skutečnosti zvíře vůbec nebylo na místě. Dnešní technika umožňuje doplnit záběr tak, aby byl věrohodný a zároveň bezpečný.

Etika na prvním místě

Zvířata nejsou rekvizity. Jsou to živé bytosti, které si zaslouží ohleduplnost a péči. V posledních letech se v tomto směru udělal velký pokrok. Diváci jsou vnímavější a netolerují scény, ve kterých by mohlo být zvíře zneužito nebo trpět. I díky tomu se natáčí s větším respektem – a filmaři se snaží ukázat, že to jde i jinak.

Zvířata ve filmu dokážou diváka dojmout, rozesmát i vyděsit. Ale za tím vším je odpovědná práce lidí, kteří myslí především na to, aby natáčení bylo bezpečné a férové. Nejde jen o výcvik, ale i o citlivý přístup a ochotu přizpůsobit se tempu zvířete. Protože jen spokojený zvířecí herec může podat přirozený výkon – a na to by se nemělo zapomínat.

Zdroje: Lidovky.cz, Junior.rozhlas.cz, Csfd.cz