Odkud se vlastně vzala čivava?

Čivava (Chihuahua) je největší stát v Mexiku. Odtud se vzal vlastně název i tohoto plemene. Existuje mnoho teorií o miniaturních psech, kteří byli chováni v různých částech světa. V Jižní Americe, Číně, Evropě a zejména ve Španělsku a Itálii.

Jakmile je čivava pod naší střechou, je obtížné rozloučit se s touto malou ratolestí. Čivava je sladká a rozkošná. Bereme jí do práce, pokud je to možné a pokud šéf není vážný. Jde s námi po boku nebo sedí v kabelce těsně pod paží.

Čivava je živý a statečný pejsek, navzdory jeho špatnému držení těla. Je malá a váží pouze 1,8 až 3 kg. Bojíme se však často nepozorností kolemjdoucích, aby neutrpěla žádnou újmu.

Čivava (Chihuahua) je největší stát v Mexiku. Odtud plyne i název plemene. Do Mexika, které bylo extrémně často zatěžováno válkami a invazemi, pravděpodobně plemeno přišlo s dobyvateli.

Historie plemene

První zmínka o organizovaném chovu pochází z roku 1888. Poté co si americká soudkyně koupila v El Paso malou fenku. Fenka byla v kapse kabátu, kde ji měl prodejce. Koupila jí za tři dolary. Americká soudkyně se poté začala zajímat o chov takových malých psů, byly totiž různého typu a vzhledu.

Přestože je oficiální zemí původu čivavy Mexiko, plemeno pochází ze Spojených států. V roce 1923 založili Američané chovatelský klub, vytvořili standard a systematicky plemeno upravovali. Dá se říci, že jejich psi dodnes vedou svět v chovu.

V roce 1952 se americký klub Čivava rozhodl toto plemeno rozdělit na dva druhy: dlouhé a krátkosrsté.

Až do poloviny dvacátého století nebyl v Mexiku registrována žádná čivava domácího chovu. Britský klub Čivava byl založen v roce 1952. Na začátku bylo v chovatelské knize osm pejsků. Ale z roku na rok jejich popularita rychle vzrostla.

Čivava se objevila na evropském kontinentu po druhé světové válce. V Německu byly první zaregistrovány v roce 1956, ve Švýcarsku a Itálii v roce 1963. V Itálii se rychle našlo mnoho fanoušků. Čivava je dnes v Česku běžným plemenem a není divu, že je máme tak rádi.