Ostrorep, hatérie nebo loděnka hlubinná. Po stovkách milionů let jsou tyto druhy téměř k nerozeznání od svých prehistorických předků

Organismy známé jako „živé fosilie“ jsou potomky dávných linií a vypadají téměř stejně jako jejich zkamenělí předkové z doby před stovkami milionů let. Termín „živá fosilie“ je však nedokonalý – způsob, jakým jsou tyto druhy definovány, se mezi vědci a paleontology liší. Ačkoli se živé fosilie zdají být navenek totožné se svými předky, jejich DNA se skutečně změnila a prošla několika vývojovými cykly.

Ostrorep americký

Tento prapůvodní přilbovitý členovec se proháněl po písčitém dně oceánů již v prvohorách (před 540-248 miliony let) a sdílel moře s dávno zmizelými ikonami pravěku, jako jsou trilobiti, hmyzu podobní tvorové s tvrdou skořápkou, a orthoceras, podivný hlavonožec s kuželovitou skořápkou.

Navzdory svému jménu nejsou ostrorepi ve skutečnosti krabi. Jsou to členovci a mají více podobností s pavouky a štíry. Vyhnuli se několika masovým vymíráním a dobám ledovým, a tak se jim dařilo i v době, kdy mnoho jejich mořských příbuzných bylo vyhubeno. Jejich přežití se připisuje jejich toleranci k podmínkám prostředí. Mohou přežít ve slaných i sladkých vodách s nízkým obsahem kyslíku.

Hatérie

Hatérie nepatří mezi ještěry. Odlišují se od nich výrazně kratšíma nohama, výraznýma tmavýma očima, bílými výrůstky na hlavě a hřbetě. Jejich hlava má zobákovitý útvar. Hatérie jsou dlouhověké, dožívají se i výrazně přes 100 let. Aktivní jsou především v noci.

Rod Sphenodontia se vyvíjí nejméně 230 milionů let. V roce 2022 vědci objevili téměř kompletní fosilii mimořádně starého předka Sphenodona. Díky téměř kompletně členěné kostře a čelistním strukturám objev naznačuje, že fyzické rysy dnešních hatérií se oproti době před 190 miliony let z velké části nezměnily.

Loděnka hlubinná

Kvůli vysokému tlaku v mořských hlubinách se vědci spoléhají na krabí pasti, které vytahují loděnky na hladinu. Díky malému kousku krunýře nebo kousku chapadla mohou vědci rekonstruovat některé aspekty života loděnek. Od toho, kde žily, až po to, co konzumovaly.

Loděnky, které se ve fosilním záznamu objevily před půl miliardou let, používají chemické signály k detekci svých hlavních zdrojů potravy, jako jsou ryby a korýši, a mají spojovací trubičku zvanou sifon, která řídí jejich vztlak tím, že nasává vodu přes vnitřní plynové komory.

Loděnky mohou žít s téměř nulovým obsahem kyslíku. Mohou vydržet týdny bez potravy. Mají opravdu tvrdý krunýř a je opravdu těžké je rozbít nebo zabít. Jsou to mrchožrouti, kteří nemají zrak a drží se mimo světlo.

Latimérie podivná

Latimérie jsou nepolapitelný, hluboko žijící druh ryb. Jsou fyzicky robustní, mají osm mohutných končetinových ploutví a třílaločnou ocasní ploutev. Latimérie se ve fosilním záznamu vyskytovaly od raného devonu do pozdní křídy, poté zmizely spolu s dinosaury během jejich hromadného vymírání.
Tyto ryby byly dlouho považovány za vyhynulé. K překvapení celého světa však byla latimérie vylovena ve 30. letech 20. století u Jižní Afriky.

Jinan dvoulaločný

Tento vějířovitý strom rostl již před 230 miliony let vedle pravěkých kapradin a cykasů, poskytoval stín dinosaurům, inspiroval básníky dynastie Song a přežil i výbuch atomové bomby v Hirošimě v roce 1945.

Jinan patří mezi nahosemenné rostliny, což znamená, že má obnažená semena. Je to dlouhověký strom. Nejstarší doložený jinan je starý okolo 4700 let a roste v Číně.

Zdroj: Nationalgeographic