Prase bradavičnaté se rochní v blátě. Zaútočí na něj lev, ale prase dá nohy na ramena

Zvířata nás stále ohromují svými únikovými technikami. Mezi zvířata, která mají v dnešních záběrech hlavní roli patří prase bradavičnaté a lev. Samozřejmě pozadu nezůstává ani mohutný hroch, který se zdá, že je mu celá honička naprosto ukradená.

Prase bere nohy na ramena

Prasata bradavičnatá mohou dosáhnout rychlosti až 48 kilometrů za hodinu. Nejsou to ale žádní vytrvalostní běžci a dobře to vědí. Místo, kde by se ukryli, začnou hledat ve chvíli, kdy se začnou vyhýbat hrozbě. Mezi jejich oblíbené úkryty patří nory, kdy couvají tělem do úkrytu a kly směřují ven směrem k případným hrozbám. Nory ale neslouží jen k úkrytu, ale jsou také skvělým místem k odpočinku.

Lvi na rozdíl od divokých prasat patří k nejrychlejším suchozemským zvířatům na Zemi, ale rychlost dokáží udržet jen v krátkých úsecích. Jejich běžná strava se skládá z nejrůznějších zvířat, včetně antilop, zeber, pakoňů, buvolů, a dokonce i menších zvířat, jako jsou zajíci a hlodavci. Často loví ve skupinách a největší a nejsilnější lví samec obvykle žere jako první. Není ale  neobvyklé, že lev sežere prase bradavičnaté. Prasata bradavičnatá jsou velkým zdrojem bílkovin.

Na těchto záběrech vidíme, jak se prase rochní v bahně. Spokojeně si užívá u řeky, dokud po něm nevystartuje lvice. Ta se povaluje v trávě a zasadí se o neskutečně rychlý start. Sice zaútočí, ale prase dá na ramena a lvice ho už nedožene.

Proč se prasata bradavičnatá ráda koupou v bahně?

Sledovat prasata bradavičnatá při bahenní koupeli je k nezaplacení. Když se prasata koupou v bahně, není to proto, že by se chtěla ušpinit, ale proto aby regulovala svou tělesnou teplotu. Protože jim chybí funkční potní žlázy, spoléhají se prasata na chladivé bahno, aby přežila horké dny. Bahno má také dvojí funkci, protože poskytuje ochrannou vrstvu pro prasečí kůži. Zaschlé bahno chrání prasata bradavičnatá před škodlivým UV zářením, klíšťaty a jiným kousavým hmyzem.

Zdroj: AZAnimals