Samotářský delfín žvatlá u dánského pobřeží

Mořští biologové jsou zmateni vokalizací osamělého delfína skákavého, protože některé skřeky se podobají zvukům, které se obvykle používají ke komunikaci. Má snad u Dánska společníka?

Chování delfína zmátlo experty

V září 2019 se v dánském kanálu Svendborgsund začal potloukat samec delfína skákavého, informuje SmithsonianMag. Přihlížejícím se jeho chování zdálo zvláštní, protože v této části Baltského moře nebyl dosud zaznamenán žádný jiný delfín skákavý. Ještě podivnější bylo, že zvíře bylo úplně samo. Delfíni skákaví jsou vysoce společenští a obvykle žijí ve větším počtu. Místní obyvatelé mu dali přezdívku Delle, vytvořili skupinu na Facebooku a začali zveřejňovat fotografie, kdykoli ho spatřili.

Nakonec Delle (známý také jako Yoda nebo č. 1022) upoutal pozornost mořských biologů z Univerzity jižního Dánska. Ti spustili do vody nahrávací zařízení a s úžasem zjistili, že Delle vydává spoustu různých zvuků – včetně mnoha zvuků, které jsou obvykle spojovány s komunikací. Zdá se, že delfín mluví sám se sebou, ale vědci nevědí proč.

Trpí delfín samomluvou?

Vědci považují samomluvu delfína ze velmi neobvyklou. Jeho žvatlání nahrávali mezi 8. prosincem 2022 a 14. únorem 2023. Během 69 dní delfín vydal celkem 10 833 zvuků, z toho 2 291 písknutí, 5 487 nízkofrekvenčních tónových zvuků, 767 perkusivních zvuků a 2 288 „burst-pulses“, tedy sérií kliknutí vydaných v rychlém sledu.

„Nečekala jsem, že delfín bude až tak vokální,“ říká spoluautorka studie Olga Filatova, bioložka z Univerzity v jižním Dánsku. „Očekávala jsem, že bude většinou mlčet, a byla jsem velmi překvapená, že se podařilo nahrát tolik zvuků.“

Podle Filatove je poměrně běžné, že se jednotliví delfíni skákaví vydávají na vlastní pěst na průzkum nových území. Vědci se domnívají, že tito odvážní jedinci mohou pomoci druhu pomalu rozšiřovat svůj areál. A díky páření s jinými populacemi tito samotáři také pomáhají udržovat genetickou rozmanitost v rámci druhu.

Delfín se pokouší komunikovat s dalšími druhy

Mnohé z Delleho zvuků však byly „komunikační zvuky“, které se obvykle používají k „udržování kontaktu a koordinaci aktivit mezi jedinci. Co tedy Delle dělal, když kolem sebe neměl žádné jiné delfíny skákavé, se kterými by mohl mluvit? V době, kdy biologové pořídili nahrávky, žil delfín ve Svendborgsundském kanálu sám už více než tři roky. Zdá se tedy nepravděpodobné, že by se snažil volat na ostatní delfíny, kteří by se mohli nacházet v jeho blízkosti.

Vědce také napadlo, zda se Delle nesnažil komunikovat s místním paddleboardistou, který s ním často plaval. Protože však Delleho slyšeli vydávat zvuky v noci, kdy lidé nebyli přítomni, vyloučili i tuto teorii.

Ke zmatku přispělo i to, že slyšeli Delleho vydávat tři odlišné „charakteristické hvizdy“, tedy jedinečné zvuky, kterými se jednotliví delfíni identifikují.

„Kdybychom nevěděli, že Delle je sám, mohli bychom dojít k závěru, že skupina nejméně tří delfínů se zapojila do různých sociálních interakcí,“ říká dál Filatova.

Vědci stále nevědí, proč Delle vydával tolik zvuků. A protože bylo provedeno jen velmi málo výzkumů vokalizace osamělých delfínů, nemají výsledky s čím porovnávat. Odborníci však přišli na další teorii. Delfín možná mluvil sám se sebou, stejně jako to často dělají lidé, když jsou sami. Vědci plně nerozumí tomu, proč lidé mluví sami se sebou, ale může to být jednoduše vedlejší produkt naší vnitřní potřeby sociální interakce.

Delle také mohl vydávat zvuky mimovolně, protože cítil určitou emoci, podobně jako se lidé smějí nahlas, když čtou něco vtipného. Pokud je tato hypotéza pravdivá, znamená to, že vědci budou možná jednoho dne schopni využít komunikační zvuky k lepšímu pochopení emocí a chování delfínů. Další možností je, že některé delfíní zvuky mohou sloužit k dalším neznámým účelům, nejen ke komunikaci.

Delleho vokalizace zatím zůstávají záhadou. Jeho zmatené sólové žvatlání ukazuje, kolik se toho vědci o delfínech skákavých ještě musí naučit.

Zdroj: smithsonianmag.com, Youtube