Uvažovali jste někdy nad tím, zda byste si mohli ochočit divokého ptáka?
Několik malých zpěvných ptáků lze snadno navyknout umístěním krmítka poblíž domu a jeho naplněním krmivem. Jakmile ptáci krmítko navštíví a znovu se k němu vrátí, poznají, že přítomnost člověka pro ně nepředstavuje hrozbu. Ale můžete si vychovat i většího ptáka?, ptá se web Cuteness.
Před ochočením zvažte všechny scénáře
Ne všechny ptáky lze navyknout na lidskou přítomnost nebo ochočit. Rozsah rozdílů mezi jednotlivými rody ptáků může být poměrně velký a je třeba zvážit všechny scénáře. Hrdličky a špačci se obvykle věnují svým vlastním záležitostem, pokud jsou ponecháni sami sobě, ale pokud je jim nabídnuta potrava, přijdou a začnou vytrvale prosit. To ale ještě neznamená, že jste si je už ochočili.
Adaptace
Jiné druhy, jako jsou někteří papoušci a žluvy, si budou člověka držet v bezpečné vzdálenosti a nikdy se nepokusí o blízké přiblížení. Situace se změní, když mláďata ptáků vychovává člověk. V některých případech nastávají výjimky, zejména pokud jde o odchovaná mláďata ptáků člověkem. I tak ale jsou některé druhy bojácné po celý život, tvrdí web Cuteness.
Krocení až do dospělosti?
Je třeba učit ptáky zvykat si na lidskou přítomnost i v dospělosti? Ne všechny. Například papoušci kakadu zůstanou krotkými už po celý život, proto je není dobré vypouštět do přírody. Takto vychovaní ptáci si totiž zvykli na lidskou přítomnost a bez její pomoci by s velkou pravděpodobností uhynuli.
Oproti nim jsou ale některé druhy ptáků neustálé podezřívavé, i když jsou na vaši přítomnost navyklí. To záleží na osobnosti jednotlivých ptáků. S přibývajícím věkem se ptáci mohou stávat odtažitějšími, zatímco jiní budou pokračovat v prosebném chování jako holub hřivnáč.
Citové vazby
Někteří ptáci si k člověku vytvoří citové pouto. To znamená, že pták dává předost vám před poutem s jinými ptáky. Když jsou ptáci chováni mimo svůj druh, přenášejí někdy náklonnost z hejna na svého lidského přítele. Nejedná se o transakční, ale o citovou vazbu. Papoušci mohou svého oblíbeného člověka následovat a dokonce trpět nepohodlím v podobě stresu, když se člověk na delší dobu vzdálí.
Varovný systém
Papoušci a vrány mají v přírodě zavedený charakteristický varovný křik. Pokud tedy vidí něco, co by podle nich mohlo být nebezpečné, například blížící se nebezpečné zvíře, pták začne křičet nebo dokonce sletí před člověka, aby ho varoval. V krajním případě může pták člověka i klovnout, aby ho donutil k útěku. Tuto ptačí logiku využívají i domácí ptáci, když se domnívají, že jejich lidským společníkům hrozí nebezpečí.
Zdroj: cuteness.com
