Věděli jste o tom, že hroši dokážou rozpoznat hlasy svých kamarádů?

Divocí hroši jsou hluční tvorové, jejichž volání se šíří na velké vzdálenosti přes jezera a řeky. Přesná funkce hlasitého svištivého troubení, které zvířata vydávají, však byla až dosud záhadou. Nyní se ji podařilo objasnit, píše portál BBC News.

Vědci, kteří zkoumají hrochy v přírodní rezervaci v Africe, tvrdí, že výrazné troubení umožňuje velkým savcům rozeznat přítele od nepřítele. A tým tvrdí, že zvířata pravděpodobně dokáží rozpoznat jednotlivce podle jejich „hlasů“.

Vedoucí studie studoval zvuky, které vydávají zvířata po celém světě, od tuleňů leopardích až po hyeny. Podle jeho slov mají hroši široký hlasový repertoár, který zahrnuje vrčení, mlaskání, pištění a „svištivé troubení“, ale o jejich sociální komunikaci se toho ví jen velmi málo.

V jejich zvucích je informace o identitě jedince, mají tedy „hlasy“, a jsou schopni se podle hlasů navzájem rozpoznat. Tato rozpoznávací schopnost podporuje sociální vztahy mezi jedinci.

Aby zjistili více o komunikaci hrochů, nahráli francouzští vědci zvuky hrochů žijících ve zvláštní rezervaci Maputo v Mosambiku. Podle studie je nejběžnějším a nejhlasitějším voláním hrochů sípavý hukot, který se šíří až na vzdálenost 1 km.

Biologové nahrávali hroší sípavé houkání a vysílali je z břehů jezer, aby zjistili, jak na ně reagují ostatní jedinci. Zjistili, že hroši dokážou podle hlasu rozeznat své přátele, sousedy i cizí lidi. Kromě toho, že zvířata dokážou rozeznat přítele od nepřítele (nebo alespoň neznámého hrocha), mohou podle vědců pravděpodobně rozlišovat i mezi jednotlivci.

A přestože se zdálo, že se velcí savci povalují na vodě, zjevně věnovali pozornost svému okolí a na vysílání okamžitě reagovali. Na neznámé hrochy zvířata reagovala agresivněji, rychlejším, hlasitějším a častějším zvukem, často doprovázeným teritoriálními projevy stříkajícího trusu.

Zdroj: bbc.com