Zvířata, která mění barvu: Nejde jenom o chameleona!

V přírodě existují tvorové, kteří by bez problémů obstáli jako iluzionisté. Dokážou během vteřiny změnit svou barvu – někdy aby splynuli s okolím, jindy aby se pochlubili, zalichotili partnerovi nebo varovali nepřítele.

Chameleoni, chobotnice a sépie jsou jen špičkou ledovce. Podívejme se na fascinující svět zvířat, která umí proměnit svou barvu podle potřeby.

Proč zvířata mění barvu?

Většina lidí má za to, že změna zbarvení slouží zvířatům především k maskování – a mají částečně pravdu. Splynutí s prostředím zvyšuje šanci uniknout predátorovi nebo se naopak nepozorovaně přiblížit ke kořisti.

Ale jedná se jen o část pravdy. Proměna barvy často slouží i jako způsob komunikace – například mezi samci soupeřícími o teritorium, nebo mezi partnery v období rozmnožování. Některá zvířata mění zbarvení v reakci na stres, strach či rozrušení. U jiných je změna spojena s teplotou prostředí – tmavší barva totiž lépe pohlcuje teplo.

A v přírodě nechybí ani skuteční mistři klamu, kteří barvou napodobují jiný, nebezpečnější druh, aby zmátli nepřátele.

Chameleon: mistr převleků

Chameleoni se stali symbolem barevné proměny – ačkoliv spousta lidí se domnívá, že to dělají výhradně kvůli maskování. Ve skutečnosti jde hlavně o způsob vyjadřování emocí a úmyslů. Samci se zbarvují, když chtějí zapůsobit na samičku, nebo naopak varovat soupeře.

V klidném stavu bývá chameleon zelený či hnědý, ale když se vzruší nebo rozčílí, jeho kůže může nabrat sytě žluté, oranžové či červené odstíny. Tento jev umožňují speciální buňky v kůži, tzv. iridofory, obsahující mikroskopické krystalky. Změnou napětí kůže se mění rozestupy krystalů a tím i způsob, jakým odrážejí světlo – a barva se promění.

Hlavonožci: přeborníci maskování

Chobotnice, sépie nebo krakatice dovedou v barevných proměnách zajít ještě dál. Nejenže mění barvu, ale i strukturu své pokožky, aby napodobily okolí – ať už jde o kámen, mořskou trávu nebo písek. Využívají toho především k maskování, ale také k dorozumívání nebo jako prostředek obrany.

Jejich kůže je vybavena chromatofory – pigmentovými buňkami, které se roztahují či smršťují podle potřeby. Pod nimi se nacházejí další vrstvy buněk odrážejících světlo, čímž vznikají složité optické efekty. Některé chobotnice tak během zlomku vteřiny „zmizí“ a splynou s prostředím. Jiné napodobují vzhled nebezpečných živočichů. A samci některých druhů dokonce přebírají barvy samic, aby oklamali konkurenty při hledání partnerky.

Barevné ryby a podvodní převleky

I ryby mají své triky. Třeba platýs mění odstín pokožky podle barvy mořského dna, na kterém se právě nachází – na písku zesvětlá, na tmavém podkladu ztmavne. Mandarínská rybka se v období námluv rozzáří ještě výraznějšími barvami než obvykle – jako by si oblékla slavnostní háv.

Zvláštním případem je pyskoun obecný. Ten v průběhu života nejen mění zbarvení – z mladistvé žluté či hnědé přechází do výrazné modři – ale také pohlaví. Z některých samic se časem stanou dominantní samci, kteří vedou celé hejno.

Proměnliví obojživelníci a plazi

Mnohé žáby a ještěři se také umí přizpůsobit. Rosnička zelená reaguje na změnu teploty, vlhkosti i stres – za chladného počasí má spíše šedozelenou až hnědou barvu, zatímco v teple a vlhku září sytě zeleně.

U agam, obývajících suché oblasti, je změna barvy často projevem dominance nebo hrozby. Samec během souboje ztmavne, případně zrudne na krku a bocích, aby působil větší a nebezpečnější.

Barvoměna u hmyzu? I to je možné

Hmyz sice nedisponuje tak pokročilými mechanismy jako třeba chobotnice, přesto umí překvapit. Kudlanka nábožná může například ze zelené přejít do hnědé, pokud tráví hodně času na suchém listí. Díky tomu se skvěle ukryje před predátory i kořistí.

Podobnou strategii používají i některé druhy sarančat – jejich zbarvení se mění v závislosti na prostředí i počasí.

Zdroje: wikipedia.org, indiatimes.com, a-z-animals.com, Youtube