Zvířecí matky dovedou reagovat na volání svých potomků. Aligátoří máma dokonce chrání mladé tlamou

Mateřský instinkt není jen výsadou lidí. Také ve zvířecí říši existuje obrovské množství druhů, jejichž samice se o potomky starají s neuvěřitelnou péčí, obětavostí a odvahou.

Aligátoří máma např. chrání svá mláďata ve vlastní tlamě a některé matky dokonce umí rozeznat hlas svého potomka mezi stovkami jiných. Zvířecí svět nám opakovaně připomíná, že mateřství může být něžné, praktické i velmi odvážné zároveň.

Když chrání tlamou: Aligátoří máma v akci

Aligátoři nejsou zrovna symbolem něhy – jsou známí svou obrovskou silou a nejmocnějším stiskem čelistí v celé zvířecí říši. Přesto právě aligátoří samice patří mezi nejpečlivější matky v říši plazů. Jakmile se vylíhnou mláďata, aligátoří máma začne jednat: opatrně je sbírá do své tlamy a přenáší je do bezpečnější vody, kde je chrání před predátory.

Navzdory své obrovské síle dokáže být neuvěřitelně jemná. Její čelist, která dokáže drtit kosti, se při přenášení mláďat mění v opatrný dopravní prostředek. Po přemístění zůstává matka poblíž a své potomky aktivně chrání po dobu několika měsíců, což je u plazů poměrně výjimečné.

Komunikace matky a mláděte: Volání, které rozpoznají i mezi stovkami

Mnoho zvířat má vyvinutý smysl pro rozpoznávání vlastního mláděte podle zvuku hlasu, pachu nebo pohybu. Typickým příkladem jsou například mořští ptáci nebo lachtani, kteří dokážou najít své mládě mezi stovkami jiných tím, že reagují na jeho specifické volání.

Také savci, jako jsou netopýři nebo ovce, si pamatují jedinečný hlas svého potomka. Matka slyší volání a přesně ví, komu patří. Tento komunikační kód vzniká hned po narození – zvířecí mládě se učí hlas matky a matka si zapamatuje jeho tóninu a rytmus. Taková schopnost je klíčová například v koloniích, kde žije mnoho zvířat pohromadě.

Krokodýlí a aligátoří mámy: Nečekané ochránkyně

Stejně jako aligátoři, i krokodýli poskytují svým mláďatům neobvyklou péči. Krokodýlí matka pomáhá mláďatům při líhnutí – když slyší jejich volání z vajíček, začne opatrně rozhrabávat hnízdo a někdy dokonce pomáhá rozlomit skořápky. Poté je podobně jako aligátoři odnese do vody a v prvních týdnech života zůstává v jejich blízkosti, připravena zakročit proti predátorům.

Zajímavé je, že mláďata dokážou na matku volat ještě před vylíhnutím – jejich přednarozené volání slouží jako signál, že je čas se vylíhnout, a zároveň aktivuje mateřský instinkt. Někteří vědci věří, že jde o důmyslný evoluční mechanismus, který zvyšuje šanci na přežití celého vrhu.

Další zvířecí matky, které stojí za obdiv

V říši zvířat existuje celá řada dalších matek, které si zaslouží obdiv:

• Orangutanní samice nosí svá mláďata na těle až osm let, než se úplně osamostatní.

• Slonice zůstávají s mláďaty neustále – a celé stádo samic se podílí na péči o nové potomky.

• Polární medvědice tráví měsíce v doupěti bez jídla, zatímco kojí a zahřívá svá mláďata, dokud nejsou dost silná vyjít ven.

Mateřství jako klíč k přežití

V přírodě není rodičovská péče samozřejmostí – některé druhy se o potomky nestarají vůbec. O to víc vynikají případy, kdy samice vynakládají čas, energii i riziko vlastního života, aby potomkům zajistily přežití. Ať už jde o přenášení mláďat tlamou, rozpoznávání hlasu, nebo nošení na zádech, všechny tyto projevy mateřství ukazují, jak rozmanité a fascinující strategie si příroda vyvinula.

Zdroj: quora.com, reddit.com, cbc.ca , One Earth