Zvířecí návrháři dovedou vytvořit dokonalou pavučinu nebo hnízdo

Když se řekne architektura, většině z nás se vybaví slavné stavby, mosty nebo moderní domy. Jenže co když vám řekneme, že některé z nejgeniálnějších konstrukcí na světě vznikají úplně bez plánů, bez techniky a bez lidské ruky? Příroda má totiž své vlastní architekty. A i když mají někdy jen pár gramů nebo žijí pod zemí, jejich výtvory mohou konkurovat lidským inženýrům.

Od pavučin, které by obstály v hodině geometrie až po podzemní chladicí systémy termitů – zvířecí stavby často překvapují nejen funkčností, ale i krásou. A právě těm nejzajímavějším z nich se v tomto článku podíváme na zoubek. Možná vás překvapí, co všechno dokáže pavouk, bobr nebo obyčejná včela.

Pavoučí sítě: Geometrie z hedvábí

Pavučina není jen past na hmyz, ale i fascinující příklad trpělivosti a důmyslného plánování. Pavouci při jejím vytváření rozhodně nepostupují nahodile – každý druh má svůj styl a techniku. Například křižák obecný dokáže během jedné noci vytvořit síť se 30 spirálami a více než 60 paprsky. K tomu používá až sedm různých typů pavoučího vlákna, z nichž každý má jinou funkci – některé lepí, jiné jsou pevné, další pružné.

Pavouci své sítě také průběžně opravují, přizpůsobují prostředí nebo typu kořisti. A i když jejich nervová soustava není nijak složitá, schopnost reagovat na změny a strukturovaně tvořit svědčí o jisté inteligenci.

Ptačí hnízda: od provizoria k uměleckému dílu

Zatímco některým ptákům stačí pár větviček na parapetu, jiní berou stavbu hnízda velmi vážně. Africký snovač si třeba dává záležet na každém detailu – z trávy a listů vytváří visuté hnízdo, do kterého se vstupuje zezdola, aby bylo chráněno před predátory.

Ještě dál jdou ptáci zahradníci. Ti si nestaví klasická hnízda, ale zdobí svůj „dvoreček“, aby zapůsobili na samičky. Sbírají květiny, bobule, kamínky nebo i víčka od PET lahví a pečlivě je aranžují podle barev. Někteří dokonce vytvářejí iluzi perspektivy! Podle vědců mají tito ptáci vyvinutý smysl pro estetiku – zkrátka jim záleží na dojmu.

Termitiště: Přírodní klimatizace

Termiti možná působí nenápadně, ale co se týče staveb, patří mezi špičku. Jejich stavby často přesahují výšku průměrného člověka a zároveň slouží jako perfektní klimatizované obydlí. V tropech, kde se denní a noční teploty výrazně liší, musí být vnitřní prostředí termitiště stabilní.

K tomu termiti využívají promyšlený systém větracích komínů, bočních otvorů a chodeb, který zajišťuje proudění vzduchu. Inspirovali se jimi dokonce i architekti při navrhování pasivních domů. Ačkoliv jednotlivý termit neví, co se staví, kolonie jako celek funguje jako jeden celek – tzv. superorganismus.

Bobří hráze a hrady: Ekologické inženýrství

Bobři jsou výjimeční nejen tím, že si stavějí domy, ale i tím, jak mění celé okolí. Stavějí hráze, zpomalují tok vody a vytvářejí klidné rybníčky, kde si pak uprostřed postaví „bobří hrad“. Ten má vstup skrytý pod vodní hladinou, takže je chráněný před predátory.

Díky bobrům vznikají mokřady, zvyšuje se hladina spodní vody a snižuje se eroze. V některých zemích se proto bobři cíleně vysazují jako pomocníci při obnově vysychajících oblastí. Zvířata tak přispívají k ochraně krajiny – a ještě si pohodlně bydlí.

Včelí úly a vosí hnízda: Geometrie v šestiúhelnících

Včely si z vosku, který samy produkují, stavějí plástve tvořené šestihrannými buňkami. Proč právě šestiúhelník? Protože je to nejúspornější způsob, jak zaplnit prostor bez mezer a zároveň šetřit materiál. Vosy používají podobný princip, jen místo vosku stavějí z papírovité hmoty, kterou vytvoří z rozkousaného dřeva a slin.

Obě skupiny hmyzu stavějí s obdivuhodnou přesností. Dokážou se přizpůsobit změnám a opravit chyby. A vše funguje díky spolupráci celé kolonie.

Rybí hnízda na dně moře

Na závěr ještě jeden skrytý skvost pod mořskou hladinou. V japonských vodách žije ryba rodu Torquigener, která dokáže pomocí ploutví vytvarovat do písku dokonalý kruhový vzor – jakousi mandalu o průměru až dva metry. To vše bez jakéhokoliv „školení“, jen podle vrozeného vzorce. A pokud mu dílo zničí proud nebo jiná ryba? Začne znovu. A lépe.

Tento písečný obrazec nemá jiný účel než přilákat partnerku – je to rybí ekvivalent svatební výzdoby.

Zvířata nestaví jen proto, že musejí. Mnohé jejich stavby vypovídají o schopnosti učit se, spolupracovat, přizpůsobovat se a dokonce – vnímat krásu. Ukazují nám, že inteligence má různé podoby. A že i bez slov může vzniknout architektura, která inspiruje.

Zdroje: wikipedia.org, bbc.co.uk, popularmechanics.com, submon.org