Zvířata nachází uplatnění při transplantacích – často slouží lidem prasečí orgány, protože jsou těm našim nejvíc podobné
Představte si, že čekáte na nové srdce už několik let. Najednou vám lékař řekne, že by vám mohli transplantovat srdce z prasete. Zní to jako science fiction, ale právě tohle se děje v nemocnicích po celém světě. Prasečí orgány jsou našim tak podobné, že dokážou v lidském těle fungovat měsíce i roky. Tisíce pacientů na čekacích listinách tak možná brzy dostanou druhou šanci na život.
Medicína: Proč právě prasečí orgány
Víte, proč si vědci vybrali právě prasata? Není to náhoda. Prasečí srdce má podobnou velikost jako lidské, a bije stejným rytmem. Ledviny filtrují krev úplně stejně jako ty naše a játra zpracovávají jedy pomocí podobných procesů.
Další obrovská výhoda je rychlost růstu. Prase vyroste za rok, zatímco na lidský orgán můžete čekat roky. A co víc – prasata se dají geneticky upravovat. Vědci jim dokážou změnit DNA tak, aby jejich orgány lidskému tělu vyhovovaly ještě víc.
Prasata také nepřenášejí tolik nebezpečných virů jako třeba opice. Když je navíc vědci chovají ve speciálních sterilních prostorách, riziko nákazy se sníží na minimum. Velikost orgánů lze navíc přizpůsobit – menší pro děti, větší pro dospělé.
Věda: Jak se upravují prasečí geny
Tahle část zní složitě, ale je to fascinující. Vědci musí prasečí DNA přeprogramovat tak, aby lidské tělo orgán nepřijalo jako nepřítele. Představte si to jako hackování genetického kódu.
Nejdříve odstraní geny, které vyrábějí cukry rozpoznávané lidským imunitním systémem jako cizí. Pak přidají lidské geny, které regulují srážlivost krve a záněty. Je to jako vyměnit software v počítači.
Nejnovější technologie CRISPR funguje jako velmi přesné genetické nůžky. Dokáže vystřihnout problematické části DNA a vložit nové. Některá výzkumná centra už vytvořila prasata s více než desítkou takových úprav. Každá změna orgán o kousek víc připodobní lidskému.
Medicína: První pacienti a jejich příběhy
David Bennett byl prvním člověkem, který dostal prasečí srdce. Bylo mu sedmdesát sedm let a jiná možnost neexistovala. Dva měsíce žil s prasečím srdcem, což překonalo všechna očekávání lékařů. Ukázalo se, že geneticky upravený orgán dokáže skutečně fungovat.
Další průlomy přišly s ledvinami. Několik pacientů na přístrojích dostalo prasečí ledviny, které hned začaly produkovat moč. Lékaři nemohli uvěřit vlastním očím – orgány fungovaly jako hodinky.
Tyto úspěchy dávají naději tisícům lidí. V Česku čeká na transplantaci přes tisíc pacientů. Prasečí orgány by mohly tento seznam výrazně zkrátit. Odborníci odhadují, že do pěti let se prasečí orgány stanou běžnou možností léčby.
Výzvy: Co ještě není vyřešeno
Jenže nic není zadarmo a ani prasečí orgány nejsou zázračným řešením všech problémů. Největší překážka se jmenuje imunitní systém. I když prasečí orgán geneticky upravíme, lidské tělo ho stále vnímá jako cizí. Pacienti musí brát silné léky, které potlačují imunitu, ale zároveň je činí náchylnými k infekcím.
Další starost představují prasečí viry. Prasata sice žijí v laboratořích čistších než operační sály, ale stoprocentní jistotu vám nikdo nedá. Co kdyby se nějaký neznámý vir dostal z prasete do člověka a dál mezi lidi? Takový scénář by mohl vyvolat pandemii.
Etické otázky také hrají roli. Je správné geneticky upravovat zvířata pro naše potřeby? A co welfare prasat, která žijí jen proto, aby poskytla orgány? Navíc jsou tyto procedury zatím extrémně drahé – několikanásobně víc než běžné transplantace. Transplantace prasečích orgánů představuje revoluci v medicíně. Už není otázkou, jestli se stanou běžnými, ale kdy.
Prasečí orgány mění pravidla hry v transplantační medicíně. Díky genetickým úpravám dokážou fungovat v lidském těle a zachraňovat životy. První pacienti už ukázali, že to není jen teorie, ale skutečnost. I když výzvy přetrvávají, pokroky posledních let naznačují, že brzy nebudeme muset čekat roky na nový orgán. Prasečí srdce, ledviny nebo játra nám je poskytnou mnohem rychleji.
