Co nedělat kočce? Rozhodně nezatěžujte její ocas taháním
Chovat kočku v bytě či na zahradě je radost i závazek. Hebká šelma mňoukne, podívá se a člověk roztaje. Aby ale tohle soužití klapalo, je třeba mít především respekt a trochu kočičího selského rozumu.
Co chlupaté kamarádce opravdu nedělat, i když máte pocit, že „to přece nic není“? Které prohřešky lidé páchají nejčastěji a proč si tím oslabují důvěru, na níž stojí celý vztah? Připravili jsme přehled deseti zlozvyků, kterým se radši vyhněte obloukem – ať si s kočičím parťákem užíváte pohodu po celý rok.
Netahat za ocas
Kočičí ocas je prodloužením páteře, protkán nervy a cévami. Prudké škubnutí může poškodit páteřní nervová vlákna, což vede k bolestivým poraněním a v krajním případě k problémům s močením či s udržením stolice. Zkrátka: chcete-li kočku podrbat, volte raději bradu nebo místo za uchem.
Nedusit mazlením
Hodně lidí má tendenci kočku sevřít v náručí jako plyšáka. Přesto i přátelská mourovatka potřebuje prostor – dlouhé stisknutí jí zvyšuje stresové hormony a může vyvolat obranné kousnutí či drápnutí. Sledujte uši, ocas a napětí svalů; jakmile tělo ztuhne, pusťte ji.
Nekřičet a neplácat
Křik či fyzické tresty kočku nevychovají. Naopak zvyšují hladinu stresu, který se později projeví vyhýbáním, agresí nebo značkováním bytu. Kočka pak poslouchá spíš z obav, než že by chápala souvislosti – a to je začátek začarovaného kruhu.
Zapomeňte na vodní pistoli
„Jedna sprška a mám pokoj.“ Omyl. Kočka si jen spojí láhev s nelibým zážitkem a příště zdrhne už při pohledu na ní. Citový vztah dostává trhlinu, naučené pravidlo ale nefunguje. Mnohem lepší je odměnit žádoucí chování a nevhodné překlopit na hru nebo lezení po škrabadle.
Drápy patří kočce
Odstranění drápů – onychektomie – mívá trvalé následky: vyšší riziko bolestí zad, agresivního kousání i problémů s močením mimo kočičí záchod. V mnoha zemích je zákrok zakázaný. Místo tohoto drastického opatření nabídněte kočce odolné škrabadlo a naučte ji, kam si může zají na „manikúru“.
Psí granule a lidské zbytky? Ne, díky
Kočky jsou přísné masožravky. Cibule, česnek, čokoláda či hrozny jsou pro ně toxické a pizza jim nedá ani životně důležitý taurin. Psí krmivo zase nemá správný poměr bílkovin a tuků. Když už chcete mlsat společně, sáhněte po speciálních kočičích pochoutkách.
Písek musí být čistý
Smysl pro hygienu je u kočky skoro legendární. Špinavý či zapáchající záchod vede ke kreativnímu vyměšování na jiných místech, ale i k infekcím močového traktu a stresu. Písek proto denně prohrábněte a celý obsah vyměňte aspoň jednou za týden – odměna přijde v podobě klidného soužití.
Veterinář je kámoš, ne bubák
Zdravá, dospělá kočka by měla na preventivní prohlídku alespoň jednou ročně, i když se zdá naprosto v pořádku. Díky včasnému odhalení zubního kamene, srdečních šelestů nebo parazitů ušetříte mazlíka bolesti a sobě peníze.
Netrhejte ji z úkrytu
Když se kočka schová pod postel, signalizuje, že potřebuje bezpečí. Vynášení z úkrytu jen posílí strach a vyvolá nedůvěru. Nechte ji být, mluvte klidně a ať sama přijde, až nasbírá odvahu.
Respektujte řeč těla
Chvějící špička ocasu, sklopené uši nebo rozšířené zornice – to jsou kočičí emotikony. Kdo je čte, vyhne se škrábancům i promarněným chvílím. Všímejte si detailů a reagujte: krátké pohlazení pod bradou může být vítanější než dvouminutová drbací seance na hřbetě.
Kočka není malý pes. Má vlastní pravidla hry, která stojí na respektu a bezpečí. Když se vyhnete výše popsaným přešlapům, odmění se vám jemným předením na gauči, neokoukatelnými kaskadérskými kousky a hlavně dlouholetým přátelstvím. Zkrátka ideálním soužitím, které klapne na první dobrou.
Zdroje: ndsr.co.uk, thesprucepets.com, Science Direct
